- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Děkuji a přeji pěkný den, myslím, že stále máme co zlepšovat v mnoha směrech, je potřeba naučit děti samostatně přemýšlet...
Paní Dito, pěkné zamyšlení a bezvadná myšlenka na konci. Dneska všechny ty tablety......
Když slyším slovo dětské hry tak se mi vybaví ty z mého mládí. Kuličky, panák, školka s míčem, školka se švihadlem, hoňka, schovka, pasák, vybiška a to jsem se ještě nedostala k těm základním, které se provozují i dnes.
Sedět doma, to smrdělo prací navíc, proto jsme se všichni setkávali venku, na vesnici bylo pořád co dělat a rodiče nechtěli, aby se nám zkrátily žíly, tedy nás dokázali kdykoliv zaměstnat.
Tady je ten zakopaný pes, dnešní děti nemají doma žádné povinnosti, proto v klidu sedí u počítače, kam by utíkaly, vždyť i ostatní kamarádi jsou na tom stejně, sedí na zadku, kynou a serfují.
A rodiče, ti jsou spokojení, ví že svoje ratolesti najdou doma, žádné šoky z pozdního příchodu, rozbité hlavy, roztrženého trika, nebo stížností sousedů.
Já tyto děti moc lituji, protože vzpomínky které mám na ta pevná dětská přátelství, která se rodila z lumpáren, jsou pořád živé a připomínají mi, jak krásné dětství jsme my prožívali.
Já bych to tak neřekl. I dnes vidím venku mnoho dětí a když jsem vyrůstal já, tak počítače ještě nebyly, nebo velmi málo, ale tehdy zas děti přitahovala televize. Kdo nechtěl chodit ven, tak seděl u ní. Spíše vidím problém ve strachu - jak vím o jedné známé, že 9letého nikam nepouštěla samotného, prý to nejde, je jiná doba.