Podle mě má kdokoli právo dá svou víru, nebo přesvědčení veřejně najevo. Má právo jít ven a třeba si na sebe pověsit transparent, že věří v Boha, nebo cokoli jiného. A samozřejmě má právo i své teze uveřejnit v nějakém svém příspěvku. Ale už nemá právo ostatní nutit, aby to poslouchali, nebo s ním souhlasili. Oni mají také právo se vyjádřit, nebo nebýt k něčemu nucen. Pokud svou víru, nebo přesvědčení, či názor napíšu do veřejného příspěvku někde na sociálních sítích a nechám diskusi, tak musím očekávat jakékoli reakce ostatních, vždyť přece o tu diskusi mi jde ne? Takže i oni mají právo mě s tím mým prohlášením poslat do háje. Stejně tak mohu veřejně diskutovat svou víru náhodným kolemjdoucím a oni mě mohou poslat do háje. Není to porušení ničeho, ani to, že mě někdo vykáže do háje není protiprávní.

Albert Einstein "Fyzikální zákony vznikly, protože existuje Stvořitel, který je vytvořil"" Každý hluboký přírodovědec musí mít určitý náboženský cit, neboť si nemůže představit, že on první myslel na neobyčejné spojitosti, které zjistil v přírodě. V nepochopitelném vesmíru se projevuje bezmezný, povědomý rozum. Dost rozšířené mínění, že jsem ateista, se zakládá na velkém omylu. Ten kdo toto vyčetl z mých teorií, ten z nich nepochopil vůbec nic."Max Planck (1858–1947) – fyzik, zakladatel kvantové teorie, nositel Nobelovy ceny za rok 1928, předseda německé vědecké společnosti, později pojmenované po něm.

„Jakkoliv se široko a daleko rozhlédneme, nikde nenajdeme rozpor mezi náboženstvím a přírodními vědami. Ba naopak, nacházíme mezi nimi plný soulad právě v rozhodujících bodech. Náboženství a přírodní vědy se nevylučují, jak si dnes někteří myslí nebo jak se jiní obávají, avšak navzájem se doplňují a podmiňují. Uvažování věřícího Bohem začíná, uvažování fyzika Bohem končí

Albert Einstein, 1954: „Slovo Bůh pro mě není nic jiného, než výraz a produkt lidských slabostí. Bible je sbírka sice úctyhodných, ale přesto primitivních legend. Žádná její interpretace, byť by byla sebelepší, nemůže tento fakt změnit“

Niečo iné je viera, niečo iné je náboženstvo.

Autorka mluví o víře v Boha.

Nechápu, proč by se měla víra považovat za jakousi cnostnou vlastnost. Obdivovat Boha, který páchal na lidech genocidu a různá zvěrstva je dosti podobné jako oslavovat jisté "vůdce" páchající podobné zločiny. Jenže jedno je prý "úctyhodné" a to druhé je dokonce zákonem zakázané. Takže bych s tou "svobodou názoru" ohledně víry (resp. jejího veřejného hlásání) byl víc než opatrný. Ostatní mají úplně stejné právo (taky jen "jejich názor") víru kritizovat.

Obdivovat Boha, který páchal na lidech genocidu a různá zvěrstva

Jako fakt? Jaderný fyzik hadr

Často opakovaný omyl. Za porušování svobody víry lze považovat jen situaci, kdy vám v jejím praktikování brání režim za pomoci mocenských orgánů. To, že někdo negativně reaguje na něčí výlevy ve veřejných sítích, není porušování svobody víry, je to v podstatě veřejná diskuse (i když někdy bez servítků).

Tento pohled je moderní, ale chybí v něm úcta k druhému člověku!

Mylíte se v tom, že nikdo nikoho nenutí. Každé takovéto "našel jsem víru..." podprahove podsouva ty předem správně vybrané pseudoargumenty. Na tom je ostatně založena taktika získávání oveček pro každou sektu, i pro tu nejvetsi

Podle mého nechápete, co je to víra. Člověk uslyší nějakou zprávu a buď jí uvěří nebo dojde k závěru, že je to blbost. Vlastně i nevěřící něčemu věří a může to být nepravda.

. V širším smyslu může být víra cokoliv, co je předmětem našeho přesvědčení; můžeme věřit např. v to, že náš oblíbený tým v letošní sezóně získá titul.

Autorka hledá víru v Boha.

Jakákoliv víra má být pouze uvnitř člověka. Přesvědčování na tu pravou víru probíhá většinou násilím, fyzickým nebo duševním. Moje maminka byla přesvědčována na víru rákoskou od abatyše, nezdařilo se. Dceři bylo vyhrožováno peklem, nemocemi v rodině když nebude chodit do kostela, pouze v ní zaseli nenávist ke křesťanství. Proč se stavěly ohromné katedrály? Aby bylo vidět kdo je ten mocný. Velký rozdíl také vidím ve vámi prezentovaném sdílení víry a jejím vnucováním.Jsem člověk velmi toerantní vůči náboženstvím, ale když někdo zazvoní u dveří a začne mě přesvědčovat o té svojí jediné správné víře tak jej prostě vyhodím. Předpokládám že mám právo na svoji víru, byť by byla jakákoliv.Za podstatné považuji nikomu nic nevnucovat byť psychickým nátlakem a už vůbec ne fyzickým. Svou víru máte určitě právo sdílet ve své rodině.

Křesťanství se šířilo pomocí misionářů a trvalo víc jak 300 let, než Řím jej uznal za státní náboženství. Prvotní křesťané byli kamenováni, řibíjeni na kříž, upalování a přesto se dál šířilo a Řím jej nebyl schopen zastavit. Proč asi a proč byla tahle víra blízká, že by hlásala nenávist ???

Několik posledních let se mě snažil ovlažit (když jsem sedával na lavičce v parku, přičemž žádnou marku jsem tam nenašel) patrně manželský pár, co se mě snažil pomocí letáčku přesvědčit, abych se dostavil do chrámu Páně (možná co nejblíže ke kasičce a něco abych tam přihodil). To se však uvedenému páru nepodařilo a do chrámu Páně mě nikdy nedostal, protože jsem zarytý Neznaboh. Novou paní (nebo slečnu?) autorku blogů zdravím a přeji jí zde mnoho úspěchů.

Kdo hledá Lásku Boha, nachází Ho.

Kdo hledá nenávist, nachází ji také!