Dárky pro spolužáky jsou typicky opt-out, neslyšel jsem, že by k tomu někdo byl nucený.

Jen pro zajímavost, když vyměníme třídní kolektiv za rodinu:

- rodina je také z pohledu dětí náhodným kolektivem, nevzniká volbou

- spolupracovat z podstaty věci nemusíme nikdy, pouze je to pro nás obvykle výhodné (ve škole stejně jako v rodině)

- definovat lásku jako odměnu za to, že nám druhý dělá radot, mi přijde dost divoké - ale když tuhle definici vezmeme, platí znovu na rodinu stejně jako na školu

- odsouzení člověk bude čelit stejně ve škole jako v rodině

- šikana, nebo obecně nějaká forma agrese, může probíhat ve škole stejně jako v rodině

- zdanění rodičů představují dárky darované dětmi v posled zase stejně doma jako ve škole

Takže to obdarovávání bude na základě argumentů pisatelky stejně neetické v rodině, jako je to ve škole. Možná by bylo nejlepší ty kolektivistické Vánoce rovnou zrušit, co?

Tak si přestavte, že by vás úřady přinutily obdarovat někoho, koho bytostně nesnášíte. Jak by to asi dopadlo? Podřídil byste se jako ovce a šel mu dobrovolně koupit něco drahého?

Povinné dávání dárků je podle mě špatně. Nicméně dokážu si za tím představit dobrý úmysl pedagoga, který třeba ví, že některé děti by dostaly dárků víc a jiné nic. Otázkou je, jestli dětem uměle vytvářet nějakou “spravedlnost” nebo je už v tomto věku nechat setkat s realitou, že tak to prostě v životě někdy je.

Realita je, že si pak ty vylosované spolužáky navzájem mění a ve výsledku většina dává dárek komu chce.

Skvěle pojmenovaný. Akorát jsem o tom přemýšlel. Už se to týká dvou mých dětí. Chtěl jsem to nechat na nich, jestli chtějí něco někomu dát, tak ať vymyslí co a mohou se činit. Obyčejně by něco namalovaly. Protentokrát se do toho zapojila žena. Příště dětem řeknu, jestli chtějí někomu udělat radost ať tak učiní. Ale bez losování. Vyberou si samy.

Učitelkám pošlu tento text s tím, že se příště tohoto prznění moje děti nezúčastní.

Díky za text a přeji pěkný svátky.

Podobné je to i s nejrůznějšími narozeninovými oslavami dětí !

Také jsem nepochopil proč se poslední dobou tento trend tak rozšiřuje některými rodiči i dost podporuje.

Je to stejné jako s daněmi a důchodovým pojištěním. Jsou povinné, ale vláda to dá na jednu hromadu a použije jinak. Nemá cenu vypočítávat, na jaké jiné účely, se kterými lidé nesouhlasí. Proto zrovna u dětí ve škole bych to neřešil. I když u našich vnoučat si může dítě vybrat, komu dárek dá, kdyby to musel být soused v lavici, tak jim to nebude způsobovat takový stres, aby to stálo za článek.

Pritom to ma jednoduche reseni - dite nemusi povinne chodit do skoly...

Ono to ani pro ty kantory většinou není tak snadné říct "V mojí třídě ne".

Jednoznačný souhlas

Dávat někomu dárek jen z povinnosti je proti jakékoli přirozenosti. Chci-li někoho obdarovat, pak tak činím z vlastní vůle a na základě kladné citové vazby k dotyčnému. V opačném případě jde o faleš a pokrytectví.

Vyžadovat od dětí povinné obdarováaní spolužáka nebo kohokoli jineho, k němuž nemá citově blízko, je znásilňováním jeho duše, výzvou ke slepé poslušnosti a potažmo pak lamáním dětského charakteru.

Tohle jsem nevěděl a ani se mi tomu nechce věřit. Povinné dárky, povinná solidarita...Někteří kreténi si myslí, že mohou dělat s lidmi, co se jim umane.

Ano, na některých školách se toto děje

No, také s touto praxí spíše nesouhlasím, a pokud by s tím moje dítě měl problém, určitě bych se ho zastal. Ale zas bych to tak nedémonizoval, každý kolektiv je jiný a někde si to jistě všichni užijí, někde zase ne, no.

Ano, je to problematické, právě pro tu možnost, že bude dítě muset obdarovat spolužáka, s ním opravdu nemá dobrý vztah. U šikany pak mohou nastat i výhrůžky "koukej mi dát tohle, nebo uvidíš!" Nařízeným darem se žádné vztahy nevylepší a skutečně se nemusíme (ani nemůžeme) všichni mít rádi.

Ale řešením je udělat dárkovou loterii obráceně - nelosují se osoby, ale samotné dárky. Každé dítě přinese nějaký univerzální dárek, dokonce je i možné pořídit všem stejný balicí papír. Dárky se očíslují a děti si pak vylosují náhodné číslo a tím i dárek. Nikdo neví, od koho dar dostal, dozví se jen, kdo si vylosoval ten jeho. A nenulová pravděpodobnost, že si vylosuje zpátky ten svůj, eliminuje riziko, že děti budou balit věci zcela bezcenné až urážlivé (načatá svačina apod. :) v očekávání, že anonymně získají něco cennějšího.