Písnička má nádherný kabát. Nejsem si jista, jestli se nešidí i dneska. Minˇonky, tatranky atd. nejsou to, co bývaly. Některé zákusky i jídla v retauracích? Připadalo mi, jestli se jídlo nedělá na nekvalitním oleji. Byl to můj názor, když jsem navštívila posledně Čechy.

...nejsou co bývaly. Jsem už stařík 85 a tento nářek už slyším nějakých.....let. I jedna česká lidová písnička to říká...že bejvávalo dobře, za našich mladých let býval svět jako květ...no já bych tak nezpíval. Už i Komenský lkal nad světem před....lety, když psal, že svět ve zlém leží... A moje máti vždy říkávala: "Ty staré časy? Ty si můžeš strčit za klobouk...žádné zlaté časy jsem nezažila a je mi 96 let!"

Já když přijdu do Čech si vždy dám Moravské brabce...ty nemají chybu...a chlebíčky v podniku Zlatý kříž v Jungmanoě ulici...jedna písen'...ti co opěvují ty saré časy by si je měli zopakovat. Paní Lance se nedivím. Je v tom jednk nostalgie a pak otrávenost americkými šunty, kterým tam říkají jídlo. Dobře to znám, USA jjsou mým sousedem...žiju už 56 let na hranicích USA a nesčíslněkrát jsem pracoval v USA pro olejářské a pak dřevařské firmy.

Někdy v 1965 jsem chodil chvilku s kuchařkou (byla těsně po vyučení), ale stejně jsem si žral jako král, nějak to dokázala zařídit.

Vašek

Nedokázala to zařídit. Navařili ve školní jídelně víc porcí a to nebylo vydáno si odnesli domů a najedla se celá rodina a třeba i některé produkty zůstaly jako máslo, ovoce.

Šidilo se, otom žádná. Vrchní prchni to odhalil perfektně. On bifftek z argentinského, původem z Polska, je nyní taky celkem drahá lahůdka. Do asijských restauracích zde nechodim a kebab nepozřu.

Inu, dalo se. Měl jsem na vojně kamarádku číšnici v hotelu. A poté, co jsem jim tam leccos opravil, měl jsem tam až ,,domovské právo"

Mám dojem, že je vždy obrovský rozdíl mezi lidmi, co jedou na sebe a co se nechají zaměstnat. A to ať mluvíme o kuchařích, elektrikářích či zednících. Ti, co jedou na sebe, mají často dvojnásobné platy či větší za stejný počet hodin. Ale musí ukázat, že své řemeslo umí a musí jít do rizika.

Co se šizení týče, štve mě, že ani teď nejsou pořádné tresty. Tresty odpovědných lidí. Jedl jsem maso z Alberta, které bylo zkažené a kontrola dala jen peněžité tresty podniku. Jedl jsem na Václaváku v asijské restauraci, která potom bylo pro nedodržení hygienických norem v celostátních novinách. Podle mě, mor je "podnik dostal pokutu". Kdyby konkrétní lidé si šli popovídat s panem soudcem proč ohrozili zdraví tisíců lidí, nedovolili by si to. Když půjdeme do globálního světa, kolik lidí bylo odsouzeno za toxické balíčky na burze, které měly vyčíslitelně na svědomí smrt tisíců lidí, poškození zdraví stovek tisíců či milionů lidí? Byly to, co vím, jasné podvody a místo aby si šli sednout na dlouho, jejich banka zaplatila pokutu. Kdyby člověk věděl, že si půjde sednout, dost lidí by si to nelajslo. A proti těmto hnusárnám je šizení porcí drobnost.

Dneska si málo kdo dovolí šidit. Pokud šidí, odláká zákazníky a ty jdou jinam Výběrů, kde se dá dobře a kvalitně je mnoho. Hospody se předhánějí. Kdo šidí odláká si lidi a už je zpátky nedostane a končí.

Můj kamarád měl na ty kafe, co jely podruhé z lógru, fintu. Po dopití do lógru vmíchal sůl ze solničky na stole. A pak se díval, kdo z hostů při napití turka vyskočí....

Klasická ,,protiakce"

Kdysi dávno za totáče jsem si dal v restauraci v Olomouci svíčkovou a ten kuchař se zřejmě domníval, že název toho jídla pochází od svíčky, protože barvou i konzistencí ta omáčka připomínala roztavený bílý vosk. Jinak bylo vcelku běžné, že pokud výčepní vyplachoval sklenice pod tekoucí vodou, často nechal v půllitru trochu vody.

Stačilo ve sklepě spojit 10 stupňové pivo a 12 stupňové pivo dohromady. Někteří tvrdí, že to míchali s vodou, ale tomu nevěřím.

Za komárů byli kuchaři. Vyfasovali určitý počet surovin na určitý počet porcí. Oni dokázali z toho udělat víc porcí, aniž by to kdo poznal. O ten rozdíl se kolektiv šábnul. To dnes nedokáží. Právě dnes se vaří z unifikovaných jídel, která se jim vozí v plastových kýblech,

Hezký víkend

za odměnu Ti přeji neklouzavý víkend bez pádu do závějí, Filipe!