Jaroslave, paráda. A s hudebním doprovodem paráda na druhou. "Osud tak krutě madlem klepe"

Děkuji, Zdeni, moc si Vaší přízně vážím

Jaroslave, Vy jste u mě novodobý Machar (já mám strašně rád jeho "V záři helénského slunce" a "Jed z Judei" - a tedy samozřejmě i Vaše verše). Zdravím Vás srdečně.

Srdečně děkuji. Machar měl rád antiku jako já a reprezentuje kritický realismus. Já jsem ovšem z velké části romantik, i když to asi není často vidět. V každém případě jste mě opět dostal. Takováto srovnání si jistě nezasloužím.

Hezké...Krásný večer

Díky, Honzo

Jardo,to je krásný a ty písničky nakonec, paráda. Vidím, že mám mezery, protože některé skladby cos mě "donutil" si pustit znám, ale název skupiny KEKS se mi vůbec nevryl do paměti. Tak poslouchám a kochám se

Děkuji, Jitko. Jako vždy jsi mě potěšila

Troju jsme měli v osnovách, ale celou jsem ji přečetl teprve asi před rokem a půl. Do té doby jsem nevěděl, že Paris byl velký zbabělec a úzkostlivě se vyhýbal boji za hradbami města. Do děje se vměšovali Bohové a Achiles vláčel mrtvolu Hectora poli a odmítal, aby zoufalý otec Hectora mohl důstojně pohřbít svého milovaného syna. Bohyně soutěžící o jablko /korunu královny krásy/ byly marnivé, ješitné a urážlivé. Celé mi to připadalo jako Apokryfy od K. Čapka, ale byl to originál příběhu.

Jinak díky, Jardo, za tvé pravidelné chvilky poesie.

Miluji Illiadu a Odyseu. Já děkuju za Tvé vytrvalé čtení mých výlevů

Myslim, ze zadna zena nestoji za tolik obeti. Taky verim na osud, ale snazim se taky ridit se rozumem. Nejde vsechno svadet na osud.

Souhlas, Alice. Vyvážit to je mistrovství. Žena ne, ale láska ano

Kdo dokáže odhodit své přebujelé ego, vítězí nad sebou samým. Tobě karma, chlape.

Díky, Honzo a souhlas

Vždycky mě fascinovala taková ta scéna ze Souboje Titánů, jak Thetis přenesla Persea do Džopy. Někde usnul a probudil se jinde. Prostě tuším, že tak nějak to v podstatě je. Jsme jen loutky. Výstižněji možná roboti, protože máme naprogramované mozky. To loutky nemají. Trochu se bojím Jaroslave, že usilovat můžeme, je to naše volba. Můžeme na sobě makat, pustí nás to ale stejně jen tam, kam je nám předem určeno. No, a potom je tady druhá cesta uvolnit se do života a pak můžeme dostat mnohem víc v naprosté lehkosti. Tomu se ale naší hlavě těžko věří. Vaše báseň se mi opět líbí. Vlastně mě něčím fascinují ty vaše básničky podobně jako ta scéna ze souboje Titánů.

Souboj Titánů miluju. Ten z 80.let, ne ten paskvil z roku 2009,nebo 2010.

Včera jsem někde v Reflexu viděla, jak by vypadaly pohádkové postavy dle umělé inteligence

Rákosníček vypadal jak Kalibos.😀

Jsem si musela Víš hned pustit.

Také jsem jí miloval

Nemohl za to, byla to sudba.

Vašek

Čím jsem starší, tím více vnímám, že pokud něco chci, nelze se určitým věcem vyhnout. Všiml jsem si, že asi věříš v osud. Já také, jen se nesmí zůstat stát. A také jsem dospěl k přesvědčení, že něco nad námi prostě je.