Nostalgicky smutnobôľne i zvolený záver s čakaním na videorozhodcu je super

Moc děkuji, Janka

Krásně napsané. Vyznívá z toho příběhu nostalgická bolest až mrazí. Škoda že nejdou dát dvě karmy. Jednu ode mě máte.

Udělal jste mi opravdu velikou radost. Díky

Viléme, !

Děkuji, Tomáši

Viléme, smekám. Zažil jsem jak tu gastroskopii, tak podobné milostné odhalení po 20 letech, ale ve finále jsem byl já ten šokovaný.

Díky Davide Kvůli tomu "finále" jsem zvolil vyprávění v třetí osobě, jinak bych to nedal

Jsou rány, které zahladí čas a jsou rány, které se nikdy úplně nezahojí a v hloubce jsou stále otevřené. Berou kus života i štěstí, navždy. Opět se to četlo výborně, umíš prostě zaujmout. Z textu čiší melancholie, smutek a skrytá bolest. Často po přečtení Tvých textů přemýšlím, jaké by bylo správné řešení. Dotahuji vždy vše v těchto otázkách dokonce. Ty máš konec vyprávění opět částečně otevřený. Protože jen dotažením do konce se nachází možnost zahojení, či něčeho lepšího :-). Pochopitelně karma, Vildo.

Jardo, děkuji ti za tvou reakci a za kladnou odezvu Pokud jde o to dotažení příběhu /trochu teď žertuji/ jsem to zbaběle nechal na onoho pomyslného videorozhodčího.