Připomínat, nezapomínat a snad se i trochu poučit.

Vašek

Vašku, s tím naprosto souhlasím.

Zasloužená karma. Je třeba si připomínat nacistická zvěrstva. Je však třeba také uznat, že jiné národy, například Poláci a Bělorusové trpěli za nacistů daleko víc než Češi.

Však ano, v podstatě jsme potom na Mnichovu takhle vydělali.

Zdeňko, zvěrstva válek je bohužel pořád potřeba připomínat. Tatínkovi přeji vše nej ..., nej ...

Davide, moc, moc děkuji a ráda gratulaci vyřídím!

Děkuji za autentickou vzpomínku.

Zabitou obec Lidice pak následně skoro celý rok rozebírali na jednotlivé kameny a rozváželi po okolní krajině tak, aby do budoucna nebylo možné poznat, že tam něco dříve bylo, mladí a nadšení němečtí dobrovolníci - chlapci z Říšské pracovní služby (RAD), kteří tam v turnusech dojížděli z Brna. Z ubytovny na "pracoviště" napochodovávali každý den se zpěvem vlasteneckých písní...

Takoví tehdy byli Němci. Můžeme jim dnes odpustit, ale nesmíme zapomenout.

Děkuji za zastavení. Ano, tak to opravdu bylo.

Připomínat, připomínat, připomínat. Teď na Ukrajině koukáme, jak jsem pořád hloupí a zločiny provádí země, která za války trpěla nejvíce. Otřesné. Vám zcela zasloužená karma, Zdeni.

Rusko za války netrpělo nejvíce. Německo z Ruska obsadilo malou část Ruska. Nejvíce za války trpělo Polsko, Bělorusko, Ukrajina.

Hodně sil pro tatínka... Naštěstí ... doufám není nikdo, kdo by nacistická zvěrstva zpochybňoval...

Moc děkuji za tatínka, Filipe. Za pár dní oslaví devadesátiny.

Jinak... já jsem před pár dny právě vyslechla cestou v autobuse rozhovor dvou pánů, seděla jsem před nimi, nebylo úniku, a měla jsem co dělat, abych jim za jejich zpochybňovací názory nedala pěstí do nosu. A zároveň pevně doufám, že jsem prostě jen měla smůlu na dva pitomce.