Zajímavé zamyšlení.

A ještě přidám jméno Franz Schubert (31 let)

Díky za krásný, inspirující článek.

Většina těch, kteří byli skutečně výjimečnými lidmi (mnohé zmiňujete ve svém blogu) byla ve své době nepochopena, a kde jen to šlo, házely se jim klacky pod nohy. Nejinak tomu bylo s Karlem Čapkem, jehož život vyhasl poměrně v nízkém věku, na Vánoce r. 1938, krátce před okupací a poté za pár měsíců vypuknutím 2. sv. války.

"Dovolil si" totiž (nejen ve svých dílech) otevřeně varovat před nebezpečím fašismu a blížící se války, čímž si vysloužil nenávist kolaborantů, podporujících německou rozpínavost včetně neskrývané zášti vůči některým národům.

Doplatil na to podlomeným zdravím s následkem předčasné smrti.

... historie se neustále opakuje, bohužel.

Moc hezké zamyšlení. Vše je otázkou času, ale někdy ne

Je docela škoda, že jste paní autorko pro zvýšení barvitosti vašeho článku nepoužila odkazy na příslušná místa, o kterých píšete. Jinými slovy - v blogerském článku vám chybí "zdroje".

Dobrý den. Moc hezký. Jsem už téměř dvakrát tak starý než vy a spisovatele Čapka považuji za velikána naší literární tvorby. Za nejkrásnější ukázku relativizace existenčních a životních pohledů a osudů považuji jeho povídku Vražedný útok. Samozřejmě lze dále uvést celou řadu jiných příkladů a citátů, ze kterých jsem si vybral mimo jiné tento: " Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky. Kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždy jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl dříve a vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se ti vybarví." (Lidové noviny, 1938) Karel Čapek

Sdílím vaše hodnoty.