Mate tam jednu chybu. O tu práci jsem loni prišla, byť se za mě studenti postavili. Jsem na nové škole. Do budoucnosti nevidím, robím listy k maturitě, ale jestli to chce někdo vzít za mě, nemocenskou si klidně střihnu. 😉 Ale mám teď vcelku inteligentního ředitele, oproti té koze z loňska... 😃😃😃

Vás musí každý ředitel milovat

Je to tak. Ale někteří více. 😃Na tu loňskou školu jsem nastoupila v únoru a odmaturovala bez ztráty desítky s vyděšenou třídou, po sedmi češtinářích. Soukromý gympl. No a oni jich u maturity nechali rupnout osm, ze šestnácti, některé z více předmětů. Samozrejmě jsem dala najevo, co si o tom myslím. A taky jsem se na školním projektu nepohodla s Jaromírem Štětinou. 😁😁😁

Takže Vy jste tu češtinu dala všem, zatímco kolegové v ostatních předmětech vyžadovali alespoň základní úroveň znalostí.

Mohla byste nám prosím také dát najevo, co jste si o tom tenkrát myslela? Já bych si docela rád udělal obrázek o tom, proč jste, tedy pokud dobře počítám a správně se orientuji ve Vašem příspěvku, za poslední 2 roky už na třetí škole?

A co se týče konfliktu s panem Štětinou - před léty jsem se nepohodl s panem Prouzou, když jsme mu předkládali náš projekt reklamní kampaně na Sazku. Obávám se však, že pan Prouza celou věc včetně našich jmen pustil z hlavy dříve, než dojedl zákusek ve tvaru a v designu našeho návrhu na jeho vizitku. Tedy pokud ho vůbec dojedl...

Jsou, podle Jaroslava Žáka, dva druhy učitelů. Jedni prudí před maturitou, druzí u maturity. Pokud už někoho k maturitě pustím, vím proč.

Když studenti slušně napíšou didaktické testy a sloh, opravdu nemám potřebu koupat je v literatuře. Na to ji mám příliš ráda.

Pokud ovšem děti zkouší jiné děti, je z toho třináct rupanců. Pěkný den.

Takže ano, prostě jste jim to dala a ještě jste se u toho hezky poplácala po zádech, jak jste dobrá, na rozdíl od těch dětí, které zřejmě cítily potřebu ty maturující děti nějak setřít.

V jiné diskuzi (pod článkem pana Trčálka) píšete, že na školu, kde jste tak úspěšně dovedla za pár týdnů všechny původně vyděšené a zanedbané žáky k maturitnímu úspěchu z češtiny, jste nastoupila v únoru toho roku, ale teď už jste zase na jiné škole. Takže během dvou let už na třetí.

Připomínáte mi trochu pana Roberta Čapka. Ten také putoval od školy ke škole, až pojal sám sebe za takového pedagogického velikána, že začal budovat novou pedagogiku. Není čas také zanechat v českém školství podobně nesmazatelnou stopu?