To, co se poslední dobou zavádí v EU jako standard vládnutí, považuji za něco nového, co vzniklo postupným zcelením demokratických a autoritativních prvků v jedno. Dá se to nazvat autokratickou demokracií a v naší republice se projevuje tím, že Sněmovní většina tvořená pěti stranami v koalici. ignoruje fakt, že součet hlasů voličů, kteří se k volbám dostavili , byl v součtu pro všechny strany pětikoalice jen 43% a její přesto forma vládnutí má výrazné autoritativní prvky.

Považuji to za projev arogance moci, typickou pro autoritativní režimy a odporuje to zásadám, kterými se má řídit společnost demokratická. Toto jednání může v důsledku demokracii ohrožovat, protože vyvolává frustraci občanské veřejnosti a frustrovaní občané často jednají zkratkovitě, čili revolučně.

Pane Razi. Duvodem je ten prepocet volicu k poctu mist ve Snemovne. Mozna ma definice neni presna, ale podobne se tak pocita.

Zlepseni je prima volba zastupcu do Snemovny, kdy volba je presna. Potom ten jeden odstavec tohoto clanku MUSI byt dodrzen. Jmenuje se ROZDELENI MOCI.

Ale cesky narod neni schopen tuto zmenu vytvorit.

Pisi o tom stale, takze nedoufam vasemu prikyvnuti. Pamatujte dobre, ze demokracii udrzuje presna organizace toho utvaru. Zde je to stat, ale je to i na priklad tenisovy klub ci nemocnice a atd. Spravnou organizaci poznate podle delky zivota te organizace a take, kolik penez potrebuje.To posledni je velmi tezko urcit.

Tohle vše je ale založeno vlastně na jedné fázi vývoje člověka. Máme zde dvě cesty, jedna je na úrovni jedince a ta se zde opakuje od počátku věků a podléhá vlastně určitému genetickému klíči, který z generace na generaci zajišťuje lidskou integritu vývoje od stavu nula vědomí, až do určité formy – fáze v dospělosti. To uvidíme z druhé cesty, a to kontinuálního času existence, kde se jedna generace střídá druhou a zde je to jako přes kopírák vidět, to jak se opakuje tento lidský program vývoje vědomí, a má určité fáze dle pohlaví, a v těchto fázích se učíme perspektivám a dovednostem, tedy chodit, mluvit, vnímat prostor, vnímat ostatní, a táhneme k určitým pohledům, od leporel k dobrodružným knížkám až technickým a třeba i sci-fi.

Tento lidský program tvorby lidské reality v dospělosti, pak má a bude mít v každé generaci i fázi kde zkoumá širší svět, chování zde a následně to řeší a v určité fázi, kdy s tím pracuje tak to projektuje na své okolí a svět.

Ve vašem projevu lze tedy vnímat tuto fázi vašeho životního vývoje vědomí, nikoliv to co by potřeboval svět. Zde je potřeba přejít do kontinuální časové existence a vnímat nad generačně.

Tento program a jeho fáze, a konkrétně i tato, je přítomna v každé generaci a je pak příčinou různých revolucí, změn, ideologii, jež jsou funkční snad jen pro jednu generaci, další generace si podle genetického lidského programu musí vytvořit své vědomí života, a k tomu bude mít i jiné podmínky, než ty ve kterém se tvořilo naše životní vědomí. Od roku 89, zde byl a je experiment, který má určitou rovnici, když kde základ demokratického vývoje klade na vzdělání, svobodě a všemocné podpoře jedinců a následně generací a dnes máme možnost zažívat výsledky.

A ty jsou tristní, to ukázal COVID, kdy zájem společnosti, jež tu není pro jednu generaci, ale je zárukou existence jak naší, tak budoucích generací, byl postaven soudním aparátem nad úrovni společnosti a vlády, kde soudy rušily bezpečnostní a ochranné opatření vlády, a to jen na to že, je plošný, to že vláda nemůže a z logiky věci to ani nejde, postihnout potřeby každého zvláště. Vznikla vlastně soudcokracie. Následně stát pod tlakem bulvárních medií, byl nucen vynakládat miliardy na pomoc soukromého sektoru, i když zde se mělo počítat s tzv. horšími časy .... Vrcholem jsou prezidentské volby, jež ukazují prázdnotu nových generací, kde politický systém nevede ekosystém vlastnictví kapitálu, tak jako za dob mocnářství a 1. republiky, už zde není žádný, a moci se uchopili bulvární media, jež si jsou vědoma své síly a vlivu na voliče. To ukazuje opět na jednu realitu, a to že společnost nemá duchovní, duševní, firemní jádro, elity, osobnosti, jež "pracují" s tlaky ve společnosti. Další projev rovnice rozvinutého jedince je v tom, kde jeho rozvinutost následně určuje, v jakém stavu je státní ekosystém, tedy byrokracie, právní a soudní systém, a nakonec sociální oblast. Zde je to katastrofa.

Za vším je pak tento "program", jež na jedné straně neustále společnost zatěžuje po stránce nových generací, jež se všemu musí naučit, poznat a vytvořit vědomí, realitu, a to fázi po fázi a na druhé straně má jen několik konečných stabilních fází v dospělosti, tak že ve společnosti vytváří určité skupiny s odlišnou realitou pohledu. Typické projevy jsou zde ohledně fáze boha a náboženství, což je nejvíce u mužů, ženy chtějí svět zahrnout láskou a ochranou, fáze mladické revolty, fáze mladické ochrany planety a přírody, fáze sociální, fáze rodiny a vlastních potřeb, fáze globálního vnímání existence, tedy chování ostatních států a s tím ruku v ruce přichází, snaha hledat řešení. atd. Pokud toto naše tzv. zákulisí naší existence nepochopíme, tak to zde bude pořád dokola odezdi ke zdi.