Podobně uvažoval každý. Dříve vejce, nebo slepice? Co je za vesmírem? A co bylo před? Dostane se k bohu, ke kterému zase? Jako mladý jsem pravil. Je-li bůh všemocný, dokáže vytvořit kámen takové hmotnosti, kterou sám neuzvedne? Podobně nekonečno, co to je? Vždyť náš mozek je postaven na konečno! Zase něco evidentně existuje, mezi nebem a zemí. Co s tím ?

Co co by, oženil jsem se. Podobné otázky jsem si přestal klást. Zjistil jsem, že se na ně odpovědět nedá. Svým způsobem i zbytečné. Přivítal jsem, že existuje i něco netušeného, neprobadatelného. Přesto, objevil jsem. Pojem pokora, rozumná bázeň! Asi existuje nějaký řád. Asi se mám někam zařadit. Sehrát roli řádného muže. Manžela, vychovatele, hospodáře - dobrého člověka .

A zase další objev! To je program Nekonečný! K jeho naplnění pomáhej mi bůh, nebo přírodní zákony. ak zase já objevil Vesmír. Otec se mi zase smál. "Člověče synu, vítej mezi námi astronomy. My na to přišli rovněž, už dávno" ...

Slozity tema..., ale cetl jsem az do konce.