Par items o mravencich..je to trochu jine nez ta predstava, kterou jsem si udelal jako mlade dite z cartoons o Ferdovi Mravencovi:

- https://www.dkfindout.com/us/animals-and-nature/insects/ant-colonies/#!#:~:text=Ants%20are%20social%20insects%2C%20which%20means%20they%20live,and%20each%20ant%20has%20specific%20jobs%20to%20do.

- https://www.sciencedirect.com/topics/agricultural-and-biological-sciences/ant-colonies#:~:text=In%20some%20ants%2C%20colony%20boundaries%20disappear%20and%20populations,theory%2C%20because%20intracolonial%20relatedness%20is%20indistinguishable%20from%20zero

Mravenci jsou vůbec zajímaví. Děkuju za ten link vlastně za oba a přeju krásný den za oceán, George, ať se daří!

Může to být kombinací toho všeho. Život zde mohl vznikat fyzikálně chemickými procesy až k vývoji druhů, včetně člověka. Je myslím možné, že ten vývoj je odjinud už dávno sledován a jimi vyhodnocován. Tak jako my vědecky pozorujeme primitivnější organismy a jejich schopnosti přežívat a vyvíjet se. Za tu skutečně dlouhou dobu mohly zde civilizace člověka vznikat i postupně zanikat. Možná jsme v očích pozorovatelů stále s našimi schopnostmi rizikoví. Třeba jako nežádoucí plíseň. Penicilín je taky v počátcích požehnání a mnoho slibuje, ale přemnožením a vlastnostmi nakonec zničí vlastní zdroje nutné k životu. Zvlášť poslední dobou vidím podobnost. Tento proces sebezničení už tu mohl několikrát proběhnout na různém stupni vývoje lidstva. A nemusely se dochovat dodnes zřetelné indicie. Vysvětlovalo by to různé archeologické záhady. Doteď jsme mohli pozorovatelům připadat, když už ne vysloveně nebezpeční, tak třeba jen s našimi vlastnostmi shledáni "lehkými". Nějak tak, jako Babylonští, podle proroctví Daniela: "Mene mene tekel ú-parsín". Dík za sérii článků na toto vpravdě košaté téma. Přeji Dani krásný víkend. 🌞🖐️🍀

To jste napsala moc hezky, to přirovnání k plísni se mi líbí. Myslím že na samém začátku nám bude stačit i prostý fakt zjištění, že někde jinde je taky život - a mimozemšťané to budou mít podobně.

Čekají nás obrovské objevy pomocí nových teleskopů další generace. James Webb, nebo například ta věc, co ji staví ve Vera Rubin Observatory... je možné, že takové objevy jsou nakopnutím pro další sledování, třeba pomocí složených radioteleskopů, co už nejsou omezené umístěním na planetě, ale v celé hvězdné soustavě. Tím by se dosáhlo většího rozlišení - ale to jsme pořád ještě jen u pozorování. Pořád ještě by nás dělila obrovská dálka. Pozorování z dálky je přístupné i nám - a tak si myslím, že i cizí civilizace by nás vidět mohla. A to co vidí, by se jim nemuselo líbit natolik, aby riskovali fyzický kontakt (pokud by to vůbec šlo).

Ale kdoví, možná už k nám cestuje několik sond. I ty by mohly objevit nové teleskopy. Představuju si, že by mohly vysílat naším směrem zprávu "jdeme se na vás podívat, za 25 000 let jsme u vás, rozhodněte se, jestli se vám to líbí nebo ne".

Jsem moc ráda, že se vám blogy líbily, Dani, přeju krásný den.

Tak my taky ještě nejsme s to uskutečnit výpravu.

My jsme zatím jen na začátku. A polovinu té doby jsme těsně před sebezničením. Ale musím přiznat, že by mě potěšilo, kdyby na nás někdo začal alespoň blikat z dálky. Mohli bychom bliknout zpět - na víc by naše zdroje asi momentálně nestačily.

Krásný den, Kláro, ať se vydaří.

Myslím si, že z hlediska statistiky je mnohem pravděpodobnější, že setkání už proběhlo a možná nejedno. Jsme jako lidstvo na planetě nepatrný okamžik. Dokonce vůbec nejsem proti teorii, že lidstvo jako takové vděčí za svůj vznik právě setkání.

Už minule jsem vám psal, že fyzikálně nebo chemicky si můžeme být podobní, i když ne úplně nutně, ale můžeme být vzdáleni ve vnímání času.

V každém případě díky za cyklus, vzpomněl jsem si na spoustu dlouhých debat s přáteli o tomhle tématu.

Podle jedné zajímavé teorie má každá civilizace dobu rozkvětu a úpadku. Myslím, že je dobře možné, že v době rozkvětu se s námi někdo pokusil o kontakt, ale dinosaurům to bylo upřímně jedno. A dnes - už nemají tihle mimozemšťané na nějaké další pokusy chuť nebo zdroje.

Ono to ani u nás nebude v budoucnu žádná hitparáda. Na rozvoj života na Zemi máme už jen asi půl miliardy let, pak bude konec s milým Sluncem, respektive bude jeho záření příliš silné. Pokud se nepodaří ho odstínit (a tady jsme zase u zdrojů - máme jich dost?), tak se stěhujeme do podzemí. A odtamtud se hvězdy pozorují špatně...

Jsem ráda, že se líbilo, krásný den, Rostislave, ať se daří!

Nepropadejte nemístnému optimismu. Může-li se něco stát, pak se to téměř jistě už stalo. Ono to totiž vypadá i tak, že život na této kuličce byl s velkou pravděpodobností vysazen, či naočkován. Vyberte si dle libosti.

Laboratorní pokus...Po ukončení bude petriho miska desinfikována...

Po seznámení s obyvateli jiných planet netoužím. Stačí mi, co potkávám na této.

Když se tak dívám co se tu potuluje, tak bych řekla, že na nějaké jiné planetě už jsem a někde jsem špatně odbočila.

Krásný den, Štěpáne, ať se daří.

Pěkná série článků. Za tím, že nás zřejmě LGM nenavštívili, může být i bezpečnost. Setkání dvou odlišných rodin života může mít nepředvídatelné katastrofické následky, horší než epidemie v Americe od prvních Evropanů, a to na obou stranách. Bezpečnější je poslat na průzkum automaty a LGM nechat nejvýš na oběžné dráze.

Za úbytek vodíku v atmosférách může částečně i chemie. Reaktivní prvek má tendenci k reakcím s povrchem planety, ale bude to minoritní mechanizmus úbytku.

Za předpokladu, že se spojíme s nějakou blízkou civilizací, budeme určitě muset tohle řešit, myslím. Jestli se přímým kontaktem vzájemně nezničíme. Pokud tedy budou eventuální mimozemšťané smrtelní. Ono se to zdá být divné, ale nemusí to tak být, smrtelnost vlastně vznikla až s vývojem života, ty první breberky byly nesmrtelné. Zase ale neměly vědomí... jenže možné je všechno.

Už brzo se budeme moci pokochat sledováním chemie na jiných planetách. Bude to napínavé. Omezeně to můžeme dělat už dnes.

Krásný den, Michale, mějte se moc hezky.

Střízlivý pohled na věc. Kdo má o vesmírnou tématiku zájem, tomu doporučuji vynikající americký seriál Jak funguje vesmír (momentálně v TV běží 6.řada).

Díky, podívám se. Krásný den, Milane, mějte se moc prima.

Díky paní Tenzler za tuto zajímavou sérii článků. Jediný život, jaký známe, je však pozemský život. Máme pravděpodobně jen velmi hrubou nebo žádnou představu o tom, jak by mohl vypadat život vzniklý na jiných principech, než je ten náš. To se pochopitelně musí promítnout do naší představy "obyvatelné zóny" a dalších.

Co se týče kontaktu mezi vesmírnými civilizacemi, vytvořil originální, byť mrazivou teorii autor sci-fi Liou Cch ́-Sin ve své sérii "Problém tří těles", je to teorie "Temného lesa". Stojí za to se s ní seznámit, protože nefunguje jen jako součást toho sci-fi příběhu, ale obstojí i jako samostatná kosmologická teorie.

Zastávám názor, že až tak úplně jiný ten život nebude. Existuje jen jeden prvek, kterého je ve vesmíru dostatečné množství a který má schopnost se vázat do pestrých dlouhých molekul - uhlík. Na podmínku uhlíku se zase váží různé fyzikální podmínky, nutnost tekuté vody - a tedy i teplotní intervaly, ve kterých bude život možný.

Co asi bude různé, to bude přesnější chemické složení - různé aminokyseliny - takže třeba vůbec nebudeme biologicky kompatibilní. Když to tak vezmete kolem a kolem, budou jistě trochu jinak myslet, ale aby se civilizace vůbec prosadila mezi spoustou dalších biologických organismů, bude muset mít stejné vlastnosti jako my, zvědavost, soutěživost (krvelačnost). Leda bychom uvažovali o koloniích typu mravenci.

Vůbec bych se ale nedivila, kdyby se jednalo o napůl technologickou civilizaci, typu Borg ze Star Treku...

Krásný den, Lukáši, mějte se moc prima.

Zajimavy prispevek.

Jsem ráda, že se vám líbilo, mějte krásný den, Jiří.