Češi byli vždy národem fangličkářů.

Souhlas, máme v tom tradici, která nepolevuje - viz komentáře ctihodných diskutujících níže.

Chápu Vaše trauma, pane inženýre, že radost z promoce syna byla zcela zničena pohledem na vlajku právě ničené země a tím, že Vám nedovolili si sednout tam, kam byste zrovna chtěl. To musí jedním opravdu otřást. Vyslovuji Vám svou hlubokou soustrast.

I tady bych si dovolil malou opravu vašeho mylného názoru. Pokud by vám k vytvoření názoru nestačil jen titulek a zkusil byste přečíst i text pochopíte, že autorovi šlo o jiné souvislosti, než na které emotivně reagujete. V tom případě ta vyslovená soustrast míří spíše na vaše rychlé a emotivní reakce, které pravidelně poněkud odstiňují zdravý rozum.

A jste na to hrdý, že jste ČECH, nebo se za to společně se spoustou dalších ČECHŮ stydíte? Jak kdy, viďte, jak se to zrovna hodí.

Jak říká Werich - Dojal jste mě, že jste zůstal Čech...

Váš příspěvek v této diskusi kraluje totálním nepochopením textu a úplným obrácením autorovy myšlenky. Dnes vám to tedy vyšlo!

Je fajn, že si toho někdo všimne a zasteskne se po naší vlajce, ale víte jiný kraj jiný mrav.

Když jsem dělal ve Státech na hodně privátních domcích,resp. před nimi, vlala ami vlajka, když začíná zápas v americkém fotbalu na stadionu s Eagles rozvinuje se vlajka přes celý hřiště a lidé povstanou s rukou na srdci při poslechu hymny.

U nás je vlajkové šílenství jen při mistrovství světa v hokeji.

Mám tu naší a vesnickou vztyčenou, občas tam vztyčím ami , resp, pirátskou, to když jsou tady vnoučata.

Byl jsem z toho rozrušen...

Pokud máme takové soudruhy inženýry, které rozhodí toto a ne to, že 30 let zaostáváme za světem, tak to se potom nemůžeme divit, že jsme tam, kde jsme.

Jednou z příčin onoho zaostávání za světem je právě chybějící národní hrdost a neustálý řitní alpinismus podle momentálního směru politického větru.

No tak vidíte, budete mít v rodinném albu pěkné foto dokládající, že Váš syn promoval na ukrajinské univerzitě. Kdo z nás to má?!

Pane bože, ty ji vidíš...