Kdyby nebyl vyšší než jsem já, tak to už by byl uplný prcek. I když mexičtí indiáni jsou opravdu nevysocí, koukám jim do očí...

V mládí jsem znal rodinu: paní měla asi 190 cm (odhaduji). manžel asi 178. Paní nosila mužské body, dámské v její velikosti se nevyráběly. Měli 3 syny. S tím nejmladším jsem chodil do stejné třídy, pochopitelně byl největším žákem ve třídě. Rovněž ten nejstarší byl dlouhán, prostřední byl o otci, výška normální. Jako rodina žili spořádaně.

Máte pravdu, je to především o zdravém sebevědomí obou. Já mám sice partnera vyššího, ale zase je deset let mladší . Rozdíl sice není vidět na první pohled jako u výšky (tedy alespoň ne takový, jaký ve skutečnosti je - tedy tím se utěšuji), ale taky to lidi v okolí těžko chápou, že jsme se dali dohromady. Paradoxně to ze začátku řešili víc moji známí, než jeho, mlaďoši mě přijali mezi sebe vcelku bezprostředně .

Hlavní je, že to tak vyhovuje vám dvěma. Značný věkový rozdíl mezi partnery je většinou záležitostí role, kterou náš partner v našem životě skutečně zastává (bohužel to není role partnera, ale spíše role jednoho z rodičů, který ve výchově chyběl nebo nebyl schopen ji vykonávat).

A to, že Vás nebo Vašeho partnera nepřijímá okolí je zase o něčem jiném.

Vidíte to. Já jsem o nějakých 7 cm menší a holku, která by byla vyšší než já, potkám maximálně jednou dvakrát do roka, někdy ani to ne.

Tedy pokud nejedu v autobuse s ženským basketbalovým týmem. O tom když tak až někdy jindy.

V severoevropských zemích byste je potkával častěji

Pokud se to nesrovná na polštáři, tak je to nepodstatné.

Souhlas, stojí to na sebevědomí. Málo sebevědomý člověk potřebuje společenské uznání ve výběru partnera. Vymáhá vnější atributy a pokud není sám atraktivní, zůstane nejspíš sám.