I naše rodina poskytla celý byt teď už "našim ukrajincům". A máme podobnou zkušenost. A oni jsou nám neskonale vděční. Postupně ještě bydlení vylepšujeme - internet, TV s internetem atd. Když jsme viděli video záběry jejich bytu v Charkově, tak jsme se nemohli ubránit slzám. To, co tam Putin rozpoutal, je naprosto nehorázná destrukce nejhoršího kalibru.

Mám k Vám velký respekt. Nato co už jste pro tu rodinu udělal, aby se začlenila, já jiná slova uznání nemám.

Vidim ze budete dobrym znamym romaina Rollanda.

Von na to má aspoň méno: Román Rolovaný

No, já mám na kartě taky asi na 4 obědy .

Opět jsem to přečetl jedním dechem! Díky

Tak to pozor na asfixii!

Děkuji za skvělou reportáž, fandím vám.

Kotěnočkin,Rusakov 

Díky, inspirativní čtení . Držím palce.

No, ono se to jinak zařizuje v menším městě než ve městech, kde "přistálo" několik stovek uprchlíků každý den. Tam není ani problém práce, ale škola a školky pro děti, jejich orientace, zvláště když jsou z ukrajinského venkova.

Pokud se jedná o Prahu, tak každý rozumný člověk u nás ví, že v Praze je blaze, ale draze, tedy 70 % obyvatel velkých sídlišť žije většinou hůř než kdejaký venkovan v ČR. Tedy pro utečené Ukrajince zde zůstanou ubytovny po městě, dlouhé dojíždění do práce, v lepším případě pronajatý byt, který bude stát polovinu jejich přijmů + energie.

Jj.

Školky jsou problém všude, protože regule vyžadují očkování. Bydlení sežere polovinu středo příjmů i na středo městě.

Moc hezky napsáno. Mluvil jsem v posledních dnech s více lidmi, co se starají o své Ukrajince a ze strany všech jsem slyšel chválu na vyřizování, přístup úředníků, policistů, dobrovolníků. Kromě delších čekacích dob zejména v počátku dobrá organizace. Musím uznat, že pro mne je toto milým překvapením ( i když vzhledem k utrpení Ukrajinců bych byl asi radši bez této zkušenosti).

Škoda jen,že ty úřady takhle fungují až teď pro uprchlíky.Naše dcera v devětadvaceti letech ovdověla se dvěmi dětmi.Tři měsíce a čtyři roky.Arogance úřadů a neochota jakkoli pomoci byla opravdu k zbláznění.Rada OSPOD zněla - prodejte dům,o děti se postará stát v ústavu a pro Vás je ubytovna.Zablokované účty a vyřizování dědictví 18 měsíců.Žádná pomoc.Jediný slušný člověk,kterého jsme v té době poznali,byl ředitel banky,kde měli hypotéku.Takže ať žije pozitivní diskriminace,ale beze mě.