Odnětí dotací spolku, který vede pan Vodička, je správným krokem. nevím, za koho pan Vodička bojoval, ale za svobodu to jistě nebylo. A odchod slušných členů po jeho převzetí kontroly nad Svazem má výpovědní hodnotu.

Jinak samozřejmě s připomínkou 15. března 1939 nemůže mít nikdo zásadní problém.

Za jakou svobodu soudruh Vodicka bojoval svedci to, ze byl plukovnik Pohranicni Straze. Tedy byl ochoten strilet na ty kteri meli o svobode jine predstavy nez on sama snazili se prejit za ostnaty drat, symbol Vodickovy "svobody"! Kdyz mu blo 17 let nastoupil do skoly dustojniku PS. V r. 1969 byl z KSC vyobcovan, aby do ni pozdeji znovu vstoupil. Jestli je jim dosud, nevim.

Bývalému členovi KSČ Kobzovi bych jenom připomněl, že Rudé Právo, které vydávala KSČ v ilegalitě v roce 1940 vybízelo čs. vojáky ve Velké Británii, aby nebojovali proti německým dělníkům v uniformách Wehrmachtu. Když už tedy máme ten 15. březen. Historii je třeba podávat nezkreslenou.

Perzekuce Čechů nikdy ani v náznacích nedosáhla stupně ohrožující český národ jako celek. Rané úvahy o českém problému sice předpokládaly, že český stát bude rozbit, Češi odpolitizováni a českomoravský prostor bude začleněn do německé říše, ale česká specifika, ba dokonce český jazyk nebyly dotčeny. Všem koncepcím bylo společné jedno: Cílem nebyla likvidace českého národa vyhlazením jeho jednotlivého příslušníka. Plán vyhlazení Čechů jakožto etnika nebyl realizován. To se týkalo pouze a jenom Židů.

Sice Němci vyhubili elitu národa, ale jinak pohoda. Větším hrůzám zabránila situace na frontě.

15.3.1939 je jednoznačně nejčernější den v novodobých dějinách českého národa. Jeho ignorace je zarážející. Zvlášť v porovnání s podstatně méně tragickým 21. srpnem 1968.

Já myslím, že nám to datum Rusové v těchto dnech v paměti osvěžili víc než je zdrávo.

Českých Židů bylo 270 000.

Tady se trochu mylite, protoze 14.3.1939 byl vyhlasen klero-fasiticky Slovensky stat a ten poslal podle statistik cca 180tis Zidu do koncentracnich taboru. Slovensky stat mel udajne jeste tvrdsi zakony proti zidovskemu obyvatelstvu nez nacisticke Nemecko. Z Protektoratu bylo poslano do koncetraku cca 80tis lidi a vetsina tam skoncila po udani, ze soused je Zid. Zidovske obyvatelstvo posilalo do koncetraku i Madarsko, Rumunsko, Polsko atd. Ruska ambasada sidli v Praze v dome zidovske rodiny, ktera se po II.WK vratila z koncentraku zpet, ale jiz tam sidlili bolsevici, protoze jejich dum venoval Benes svemu velkemu priteli Stalinovi gratis. Ta zidovska rodina se dodnes soudi s timto stateckem o vraceni sveho majetku, ale nema sanci. Uznavam, ze v historii jste velmi dobry. Ostatni vase nazory necham bez komentare.

Když už někdo chce oslavovat okupaci naší země, měl by to vzít z jedné vody: co takhle ještě 21. srpen?

Připomínat, neznamená oslavovat. 21. srpen 1968 je připomínán dostatečně.

Ano neměli bychom zapomenout na texty pana Kobzy v minulých článcích, kde se pohoršoval nad darováním pohoných hmot Ukrajině ze státních rezerv, nebo Kobzovo pohoršení nad usnesením vlády č. 134 - povolením vjezdu a pobytu armády NATO na českém území.

Vlastně si dovedu představit, co předcházelo předmětnému datu 15. březen 1939, který nám způsobil tolik fatálních škod. Američtí, Angličtí a Francoužští Kobzové, kteří jednali ve stejném duchu (kritika podpory oběti agrese, odmítání poslání armády...) jako náš český dnešní Kobza.

Český svaz bojovníků za svobodu v současné podobě je pouze spolkem bývalých stbáků a jiných vyžírků.

Souhlasím s tím, že to datum bylo v našich dějinách tragické.

Nicméně ve Vašem textu ty poznámky o banderovcích apod. už pomalu zase směřují k tomu, že tu budete hájit okupaci Ukrajiny.

Když oni ti banderovci byli hlavně brutální vrazi a sadisti. Mít je za ikony státotvornosti není dobrá cesta. Což samozřejmě Putinovu válku v nejmenším neomlouvá.