Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

"obraz okolního světa je přímo v naší hlavě, co je to potom kolem nás, co jsme si tady označili jako svět?" Jak víte, že je něco kolem nás, když známe jen ty obrazy v naší hlavě? Jen předpokládáme (věříme), že nějaký "svět kolem" je vytváří. A to, o čem mluvíte (atomy, elektrony, kvarky, vícedimenzionální superstruny) jsou jen explanační modely, které vysvětlují ty obrazy v naší hlavě. Tyto explanační modely přijímáme, dokud se neobjeví observační fakta, která jsou s nimi v rozporu (jistě víte, že je nelze v pravém slova smyslu dokázat, lze je jen vyvrátit). A tak v čase tyto modely postupně upravujeme, měníme, zavrhujeme a vytváříme nové. Nepřesně říkáme, že jsme je dokázali, jsou-li jejich predikce potvrzeny observačními fakty. Vy říkáte, že atomy a elektrony jsou hlubší úrovně reality, já říkám, že zatím se neobjevila observační fakta, která by byla s tímto modelem v rozporu (pokud je o superstruny, tak není vyloučeno, že jde o explanační model, který bude patřit k těm odkládaným - žádná "hlubší úroveň reality").

0 1
možnosti
Foto

To je prosté. Stačí se zeptat, kde se ten svět nebo já vzal. Odpověď je důkazem, že je něco mimo naše ego a mimo náš svět. :-)

0 0
možnosti

J95a26n 56K67o82ň60a64s

27. 1. 2022 9:53

Fikáčku, tohle vám otevře jiný pohled https://www.nejsmeovce.cz/clanky/zakladni-texty/nove-paradigma--popis-a-schema.html

...anebo taky ne, pokud vaše povrchnost převáží nad zvědavostí...

0 1
možnosti
Foto

To je ale hromada nesmyslů, že? Rv

0 0
možnosti

Tady je ale závažný problém v podobě, kdy své vědomí považujeme vlastně za hotové a stabilní, ale to není. Když se narodíme tak naše neuronová síť mozku je zatím "prázdná", čeká na podněty, a navíc není vlastně tak citelně duální, když projde pubertou. Kde se pak preferují mozkové hemisféry, jež odlišně vnímají realitu, což je dáno možná evolucí, kde máme dva pracovní "mody" mod soustředění kdy se "odpojíme" od okolí a mod okolí – kdy vnímáme děje v prostoru, jsme v prostoru. To samé je v rovině zraku, kdy vidíme na blízko a na dálku. Pravá mozková hemisféra, zde je cit pro celek, kreativita, emoce, láska, duchovno ..., a k té tíhnou ženy, levá zase zpracovává realitu, řád, autoritu ... , vlastně pohledy na blízko u zraku. To se ale mění od dob osvícenství, zrušení poddanství, zavedení školní docházky ... , dále telegraf, rozhlas, film, televize, internet ..., tak že je zde enormní informační tlak na neuronovou síť mozku a původní evoluční uspořádání, na dvě role, se vlastně možná transformuje na podobný princip, v jakém už dávno funguje zrak a sluch, jež jsou párové a tím pádem vnímáme prostor a děje vněm ... Což je duševní rozměr a vlastně přechod z původní duality 2 D, na 3 a více D. Neuronová síť se od stavu nula v době narození, začne skrze podněty z okolí a dle genetického klíče rozvíjet určitou cestou, tak aby se rozvinul člověk, a ne třeba slon, a k tomu to bylo z generace na generaci, podobné, tak abychom věděli o sobě a mohli vytvořit kolektivy a kolektivní spolupráci a rozvinutou civilizaci, a to si i generačně předat. Každý nový zrozenec se musí všemu naučit, poznat, projít fáze, kde se učí mluvit, chodit, sociálně myslet a vnímat vrstvy perspektiv, než se to celé stabilizuje v určití fázi, a těch je několik, třeba rodinná, náboženská, pak různé projekce na dění ve světě.

0 1
možnosti

Pak tu je fenomén nulové kontinuální inteligence, tedy schopnost vnímat plnou časovou realitu její plynutí, kde my už druhý den, víme prd, za měsíc nic, čímž se vlastně odpojujeme od této reality do vlastní, kde navíc je silná odstředivá síla v podobě našich životních potřeb, tedy zaplatit složenky, dát děti do školy, jít do práce ... Tím se vlastně vytváří ona oddělenost, neschopnost vnímat vývoj a co bylo před týdnem, roky .., a jsme pohlceny vlastním Matrixem a fázi neuronové sítě, to jak filtruje svět, realitu. Neuronová síť se rozvíjí na základě podnětů, kde podle jejich početnosti pak vytváří algoritmy, a sdružuje do celků center, a nakonec v určité fázi sebeuvědomění vytvoří hlavního operátora, vědomí, jež ve spánku se "odpojí" a kapacita použije na aktualizace algoritmů center a zpracování cache. Pak má samotný učící se proces, jež má 3. fáze, a 1. fáze je nový stav v realitě, 2. fáze je ztotožnění a 3. fáze transformace a nové poznání, horizont či blokace. Zajímavý je 2. fáze ztotožnění – pohlcení. Navíc neuronová síť mozku se v určité fázi se z automatizuje, tak že reakce na dění jsou buď podvědomé anebo už víme, jak si napřed. Oči vidí 100%, ale mozek použije jen malou část, kterou aktuálně potřebujeme k fungování. Tedy máme vrozené genetické predispozice – genetický kód programu, jež vytvoří lidský profil, který pak pojímá určitou část reality a má své omezení a i dělení. Jinak vnímá dítě, jinak žena, jinak muž, jinak mladý člověk, jinak starší člověk, pak tu je vliv prostředí, rodiny, vzdělání. Tedy je zde "hlavní" profil, a to člověk chytrý, pak se to dělí dle pohlaví, věku - stavu vývoje neuronové sítě, dále podnětů z životního prostředím jiné je u nás, jiné je v Arménii ... Pak tu je ještě brána do plné reality a tím jsou smysly, zrak, sluch, hmat ... K tomu třeba u zraku vnímáme jen část vlnového spektra, jiní živočichové toho vnímají daleko více ... Ano žijeme v několika násobném Matrixu a to Matrix lidského druhu, etnika, ...

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS