S dostupností mobilního testování byl problém už na začátku covidu v ČR. V případě horšího průběhu, než ala rýmečka, si pěšky nedojdete ani v Praze. Ale prý je vlastně OK vzít si roušku a jet autobusem.

Jo, to mi na hygieně také říkali.

Náš geniální president nám zase radí, abychom si vygůglily nejbližší testovací středisko. Tak jako si vygůglíme restaurace, tak abychom se podívali na počítač, kde nás poštourají v nose... to zase radila jeho víceprezidentka Kamala, ta si také zapomněla přinést hrníček, když rozum rozdávali... Bez auta se neobejdeme, musíme tam dojet, ale naštěstí jezdíme, takže žádný problém.

Oni se nestarají, jestli se člověk cítí v pohodě, ale jestli bude klávesnice dezinfikovaná, jako kdyby to člověka zajímalo, když má čtyřicítky horečky. Syn měl skoro čtyřicet po tři dny.

Syn a snacha se necítili dobře ještě třetí týden a nikdo je nechtěl vzít a udělat jim odběry krve. Nechodˇte sem, jako kdyby člověk měl prašivinu. Nakonec ukecala snacha známé doktory, tak jim připravili alespon balíček. Museli si sami píchnout injekci a měli antibiotika. Týden po antibiotikách a injekci, už jim je lepší. Už chodí do práce.

V různých zemích se to dělá různě, ve Velké Británii mají PCR odběrové sady na doma, odeberete, vložíte do obálky a vhodíte do schránky. Laboratoř zpracuje a sdělí vám výsledek.

Jo, to by bylo také řešení. V Číně prý jezdil sběrač na kole. V Portugalsku to zřejmě řešila armáda. U nás se má chodit pěšky!

Přece oba víme, že jisté léky pomáhají... D, C, isoprinosine, zinek, střídání paralenu a aspirinu, erdomed na chrchle...