Tak tento blábol je už za všemi možnými hranami! Postkomunistické velké podniky těžily z dotací jednoznačně ze všech nejvíce. Když se to má nyní trochu narovnat, soudružka autorka přirovnává dnešní situaci s mírným snížením dotací postbolševickým kolchozům se situací sedláků v době násilné kolektivizace v padesátých letech!! Jsem již v důchodovém věku, celý život žiji na vesnici a pracuji v zemědělství, vím o čem mluvím. Autorko, co pohledáváte v ODS?

Děkuji za názor, pane Procházko. Zřejmě neumíte počítat, nebo nemáte exaktní informace, když tvrdíte, že velké podniky měl ydosud nárok na větší jednotkové dotační sazby. Naopak i v končícím fiskálním období platil mechanismus degresivní platby od určité celkové dotační částky. Bohužel, celá naše ekonomika je post a zřejmě i ante bolševická. Kolchozy u nás již přes třicet let zaplaťpánbůh neexistují. Všechny zemědělské podniky jsou soukromé a přijde mi nekorektní šikanovat je kvůli velikosti, pokud dodržují platné zákonné požadavky na zemědělské hospodaření. Nebo byste chtěl sebrat peníze Baťovi a rozdat je malým ševcům? Podle mne si zaslouží všechny výrobní i velikostní typy zemědělských podniků stejný přístup. No dobře, ty nejmenší trochu větší protekci ačkoliv (nebo možná právě pro to že) jsou méně konkurenceschopné...ale ona to řeší všeobecně třeba progresivní daň z příjmů. V ODS působím skoro 20 let a naštěstí jde o stranu respektující pluralitu názorů. I když v oblasti zemědělství, na kterou má v partaji monopol úzká skupina militantních vedoucích ASZ, jsem menšina...asi bych z toho měla nějak vytěžit...menšinám se dnes naslouchá!

Pane Kubíčku ,já jsem v 50 letech žil a můžu to z odstupem času posoudit.Myšlenka spol.hospodaření není špatná jenže jak se něčeho chytí mladí nadšení lidé viz Lipavský je zaděláno na přušvih. Jako dítě jsem byl rád ,že nám berou pole pro mne skončila dřina na poli. Větší sedláky jsem znal osobně. Největšího vystěhovali do pohraničí kde dělal rostlináře na státním statku proto,že i komunisté potřebovali lidí co tomu rozumí. Ostatní velcí sedláci dělali skupináře a špatně se neměli. Ubyla jim dřina a životní úroveň zůstala minimálně stejná. Nejhorší pro ně bylo když převážily traktory a koně které museli dát při vstupu do JZD jim poslali na jatka. Tím vůbec nepopírám,že se staly veliké křivdy a někde to bylo kruté.

Podporovat prvních sto ha nic neřeší. Určita skupina do které patří i Jurečka si prosadila své. Největší sedlák v naší vesnici před kolektivizací měl 4O ha .100 ha už je slušný podnik který nemá problém s rentabilitou. Jestli chceme něco změnit a dosáhnout toho aby na půdě hospodařili vlastníci je nutné masívně podpořit prvních 10 ha aby se majitelům půdy vyplatilo začít na své půdě hospodařit a vzali by si pozemky zpět. P.S. Vlastník se o svoji půdu stará,nájemce se většinou snaží o co největší zisk.

Největší ránu dostali malí zemědělci po r. 89. Vyšel zákon ,že dotace se vyplácí od 5 ha nahoru. Bylo nutné se registrovat platit soc. a zdravontní a dotace žadné. Všichni tito co se pokusili bez dotací hospodařit to postupně vzdali a pronajali své pozemky těm co na dotace měli nárok. Dobytek prodali a budovy přestavěli na garáže nebo dílny. Nyní už se berou dotace mylím od půl ha ,je ale pozdě. Paradoksně dobrá situace pro zemědělce byla v době JZD a záhumenků. Měli práci v místě bydliště ,plat nic moc ale měli svůj záhumenek ,mnohdy i dvě krávy ,všechny potraviny svoje a záhumenek obdělávali za pomocí strojů z JZD za symbolické ceny.

Největší ránu dostali zemědělci v padesátých letech, soudruhu.

Poslanec za ODS a bývalý ministr zemědělství Petr Bendl uvedl, že největší zemědělci dosud dostávali až o dva tisíce korun na hektar více než ti nejmenší. "A to bez započtení investičních dotací, které také čerpají v daleko větší míře než ti malí."[1]

A pak přijde paní autorka a napíše, že se právě stala hrozná nespravedlnost.

[1] https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/pred-uradem-vlady-demonstruji-zemedelci-proti-zmenam-v-dotacich-20220111.html