Díky za Vaše postřehy, dnes velice zajímavý pohled z jiné strany. Pokračujte v naší osvětě.

V Česku je nyní něco přes pět milionů automobilů. Dá se odhadovat, kolik elektřiny by vyžadoval provoz takového množství elektromobilů? Z laických výpočtů se zdá, že by současné zdroje elektřiny nestačily uspokojit běžnou spotřebu a spotřebu elektromobilů. Může to být pravda? Odpověď prof. Ing, J DrSc.Jan Macek působí na Fakultě strojní ČVUT, Ano, je to pravda. Výpočet není zvlášť složitý a stačí jen hrubý odhad, který dále používám s ohledem na rozptyl všech použitých údajů. Musí se však rozlišit mezi energetickou spotřebou a příkonem.Energetická spotřeba je ekvivalentní práci, tedy časově kumulovanému výkonu, a pro tento případ se měří v terajoulech nebo spíše petajoulech, což je 109 megajoulu. Pro představu – jeden kilogram nafty nebo benzinu je asi 42 megajoule (u benzinu spíše méně vlivem nižší výhřevnosti přidávaného etanolu). S hustotou nafty asi 0,83 kg/dm3 je to pro 1 litr (dm3) skoro přesně 10 kWh/l nafty, u benzinu by to bylo o asi 10 procent méně vlivem jeho nižší výhřevnosti a hustoty. Pro současnou českou spotřebu asi 60 – 70 petajoulů v benzinu pro osobní automobily a totéž v naftě jde o zhruba 130 petajoulů, tedy hodně zhruba o 3 000 000 tun benzinu a nafty, tedy 36 000 GWh. Elektromobil využije energii při skutečné jízdě na výstupu „ze zásuvky“ s účinností zhruba 2,8 násobnou proti využití energie z uhlovodíkového paliva ve spalovacím motoru pro stejné vozidlo. Nepočítá se s pravidelným rychlonabíjením, které by tuto účinnost podstatně zhoršilo.Ale pozor, stejně musíme připočítat energii spotřebovanou při vyšších jízdních odporech kvůli vyšší hmotnosti elektromobilu – tím horší, čím vyšší je požadovaný dojezd – a energii na topení, odmlžení a odmrazení skel, které je u spalovacího motoru „zdarma“. Pak spotřeba hypotetické náhrady všech osobních automobilů elektrickými bateriovými nabíjenými „přes noc“ je zhruba polovina spotřeby ve fosilních uhlovodíkových palivech, tedy zhruba 65 PJ neboli 18 000 GWh. Produkce Temelína v obou blocích při celkovém v

Temelína pro toto zajištění průměrné spotřeby za předpokladu stejné mobility.

Chybí Vám tam zásadní fakt:

Výfuk v Prunéřově.

Manželka se vrátila z rakouských vápencových Alp. Ve Městečku Spittal an Pyhrn (asi 2000 obyv.) dva nabíjecí stojany a autíčko.

http://www.nebakov.cz/doprava/eauto.jpg

Mají ti Rakušáci rozum - v těch kopcích?

Asi tam nečtou blogy iDNES.

Až bude v Rakousku tolik elektroaut, tolik jako je současných klasických aut, nastane problém. Pro zřízení veřejné nabíjecí stanice musíte dimenzovat přívod energie na velké výkony. Nabití 20 kWh během 30 minut představuje už příkon rodinného domku s elektrickým topením 40 kW.

Zkuste vaše představy aplikovat třeba pro pražské Jižní Město, nebo obyvatelé památkové části Chebu, či Krumlova

Do památkových částí se např. ve Francii benziňákem nesmí. Jak to dělají, nevím.

To víte, v blbě postavených sídlištích bude problém se vším.

Jasně, papír snese vše, i zcestný úvahy pana autora. Ano, můžu nabíjet doma v baráku nebo v práci. když teda firma tam natáhne dráty a udělá nabíječky. Stejně tak si můžu koupit fve na střechu, je možné že památkáři nebo sousedi budou teda vznášet námitky. Ale co můžu udělat já, neudělají ty miliony co bydlí na sídlištích a v tom je kámen úrazu.

Podle statistiky z r. 2011 bydlí v rodinných domech nadpoloviční většina obyvatel, viz:

https://www.czso.cz/documents/10180/20551773/17022114.pdf/7ae12161-99b6-4db0-b3dc-630d7f573add?version=1.0

Pro nabíjení na sídlištích byl vyvinut a schválen sloup veřejného osvětlení se zásuvkou. Tam je jiný problém, ono tam vesměs není kde parkovat. Dědictví socialistického plánování.