Chlast je legální droga. Legální, ale droga. Stejně, jako nikotin. Kdo získá závislost, je těžké se jí zbavit. Jedno, jestli pervitin, nebo alkohol. Léčba moc nepomůže. Chce to chtít, mít pevnou vůli a do konce života abstinovat.

ano

Jo, karma

děkuji

nutíte mě se nad sebou zamyslet. ano, piju často a hodně, ale pořád jsem schopný normálně fungovat. doma i v práci. otázka je, jak dlouho. vyznávám Nohavicovu teorii alkoholického kopce. dokud jde člověk nahoru, je všechno v pohodě. průs... nastává, když se dostane na vrchol a padá dolů. snad ten vrchol mám ještě před sebou. a vám i partnerovi přeju hodně štěstí

a za druhé... pořád mám pocit, že je rozdíl "pít" a "opíjet se" já se neopíjím a po hospodách rozhodně nechodím. i když to není omluva

Zdravím. Karma a moje přihřátí si polévky. Upřímně řečeno..nikdy neříkej nikdy a nikdo nevíme, co bylo a je věcí spouštěčem. Nesnadnost, širší základ mnohdy, jak upozorňoval Jan Jílek, pije už závisle čím dál víc mláďat, ženy doma skrytě. Příčin kopec... Stalo se?... Neoroduji, zvlášť když věc poráží nejbližší. Ale zcela jistě držím upřímně palce komukoliv, kdo s tim démonem vyrazí do boje. Je to ten nejtěžší boj. A nesmírně mne dere jakékoliv zdejší diskuzní pohazování urážkami typu, že protidiskutér chlastá, je zralý na léčení, vzbuzování jasného faktu, že je někdo závislák na tom či onom. Kdyby tisíckrát jsme se nesnášeli, tohle je oblast, kam se rytířsky nevstupuje a kam diskuzi nikdy nemám svést. Všem, kteří se kdy vzchopili a tento boj vyhráli prokazuji svou účast a poklep na ramena, že tohle zvládli.

Díky za velmi užitečný příspěvek, Radko!

Chci věřit, že jsem dočetl výbornou povídku a ne výborně napsaný blog. Pokud platí ta druhá varianta, jediným řešením je léčba s nejistým výsledkem. Znám však případy, kdy nakonec všechno dobře dopadlo. Držím palce.

Klaním se před těmi, kteří se do toho boje pustí a vytrvají, musí to být strašlivě náročné

Óó teda klobouček paní Dianová. To bylo prostě báječné. Nejlepší blog, co jsem tady za půl roku četl. Tleskám.

Děkuji, pane Vlku

Oceňuji Vaši korektní otevřenost. Potvrzuji osobní pomatenost spousty lidí, jejich zničených kariér a života. Sám jako "alko - bývale" aktivní student, jsem si vytvořil definici požívače :

Alkoholikem není ten, kdo požije denně - 2-4 piva, vína, nebo vody ohnivé. Alkoholikem, je ten, komu se požívání vláme do života! Dříve či později je odhalen na pracovišti - jako OSVČ nemá výkonnost a spolehlivost. Logické dopady až k vyhazovu a ztrátě peněz. To vše ruku v ruce s podlomeným zdravím. Pomatenec pozpřehází své hodnoty. Všichni mu škodí a nechápou jej ! Naprostá hrůza, kdy rodina obtěžuje! "Člověk se vlastně oženil s lahví a nejbližší děti, jsou štamprlata"! Úpadek sebe sama - Jde o druh vážné nemoci, postižení!

Vše, je naštěstí řešitelné. Žádá to obrovskou trpělivost nejbližšího okolí. Vás samotné. Cílem je, jedince dovést do stavu pochopení, že chorobu je nutno léčit! Jistě, cesty složité i dlouhodobé. Dokud se k tomu ovšem nepropracuje osoba samotná, vše je marné. Věřím, že tomu tak ještě není! Přeji Vám při záchraně osoby výdrž ! Přitom taková "blbost"! Radost z opojení z něčeho, co kvasí

Podepisuju Váš příspěvek

Já si člověče pořád říkám, jak je dobře, že prostě vůbec nepiju. Sice jsem pro spousty lidí "divnej", ale tohle se mi zkrátka nemůže stát!

Jsem taky divná a jsem tomu ráda

Cesta existuje. Dát mu na výběr. Tady a teď. Ne zítra, ne za týden, hned. Následky mohou být drsné, ale jinak to nemá smysl.

Přesně