Mě okouzlilo jedno video dámy na kole na internetu a bylo po depresích. Dokonce jsme se náhodou na kole potkali a příště už jeli spolu a hodně jsme se nasmáli. To, že jsme každý jiná věková kategorie neřeším. Vím, že je pro mně jak Lysá Hora - už nedostupná, řešíme spolu problémy které nás trápí a pomáhá nám to oběma, dokonce tak, že prý si po dlouhé době zpívala ve vaně. Vím, že je to trochu mimo téma, ale zabírá to.

Já mám celý den hudbu z mého výběru musikoterapie. A stále tiše hraje. Je to správné v tomto tématu. Udělal jste dobře a je to ukázka, jak někteří lidé snáší změny a jak je potřeba těm, kteří to těžce snášejí být na blízku. Děkuji a přeji Vám hodně štěstí a zdraví i Vaší dámě. Je to dobré, když se lisé opačného pohlaví přátelí a zajímavé.

Každý zde může číst určité tzv. své poselství. Na pozadí ale je jiná věc a ta ukazuje na naše slabiny a ty jsou vlastně o tom v jak veliké dimenzi vnímáme svět, tedy vlastně vše do sebe a pro sebe filtrujeme z plnočasové reality. Většina populace vnímá existenci v 2D, tedy černobíle, mužský - levá mozková hemisféra a ženský – pravá m.h. pohled, autorita, řád a sebeprojekce. Na tom to základě pak funguje celá společnost, tedy většina, právní systém, media, televize, politici, opozice a jak je to silné, lze zjistit třeba nárůstem byrokracie na jedné straně a na druhé to že společnost nemá velké myslitele, tahouny, tah na branku. Vláda, ať, krajská, obecní, či na státní úrovni, ale musí a pohybuje se v složité mnohadimenzní rovině dějů, projevů, jež různě mohou dominově působit na určité části společnosti a její potřeby a podmínky. Tím pádem vzniká pnutí a vlastně i tah evoluce vnímat ve větším rozsahu, a o tom je naše doba, je to střet dvou poloh, dožitá forma vnímání člověka a tah na rozšířenější vnímání a to skrze děje v přírodě, planetě jež je dynamická a děje probíhají či mají počátek, před měsíci, roky, tisíce lety. My druhý den už pomalu nevíme co bylo včera a za týden, nic, tím pádem je zde tzv. odstředivá síla, která je umocněna skrze potřeby rodiny, života na jedné straně a na druhé skrze společnost kde jsou různé sociální potřeby, tím se oddělujeme od plnočasové reality a dějů zde, do vlastní a občas musí přijít korekce, neboť máme tah vytvářet slepé cesty a uličky, svět. Celé je to o tom aby se vytvořilo tzv. prostorové vnímání, tedy mozek nepracoval duálně, polaritně skrze levou či pravou mozkovou hemisféru, muž - žena, ale podobně jako oči, tedy binokulárně, prostorově, čímž začneme vnímat další hrany existence, tedy zpětnou vazbu, osudy kolem atd., což je duševní projev, už nesoudíme ale chápeme. Následně se bude rozvíjet další část mozku, kde bude "centrum" pro vnímání plnočasové reality, tedy podvědomě+ budeme vnímat a pracovat s tím ...

jak to bylo před týdnem, měsíci, roky, čímž ještě více budeme tzv. usazeni a naplnění naší existencí ... Takhle jsme vlastně vystavěny plnému vlivu okolí a to si s námi dělá co chce a kdo ví o slabinách dnešního člověka, tak s tím může pracovat a zde postačí podívat se do historie. Přeji hezké léto