Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

R^

Zajímavé! Já jsem naopak ruštinu nemusel. Vůbec! A tak jsem v desáté třídě z ruštiny propadnul. Přes prázdniny jsem nosil na zahradu učebnici ruštiny, ale kolem se dělo tolik krásných a významných věcí... Po prázdninách došlo k reparátu. Ruštinář moc spokojený nebyl, ale češtinářka se za mne přimluvila, a tak jsem směl do maturitního ročníku. V přípravě k maturitě mi na ruštinu nějak nevyšel čas. Připravil jsem se jen na pět otázek ze třiceti. Dostal jsem tu pátou. Já to tvrdím stále, že Pán Bůh má rád jen ty zlobily! Na vysokou mne nevzali. Ani na architekturu, ani na ekomomickou, ani na mat-fys. Tátu předtím vyhodily z práce, že odmítnul vstoupit do KSČ. Tak jsem se svezl s tím. Že mají lepší výběr uchazečů. A tak jsem šel pracovat k vlakovým poštám a pak narukoval do Janovic nad Úhlavou. Pánu Bohu jsem nic nevytýkal. Ani komunistům. Ale stalo se to nějak bez mého přičinění a já jsem vystudoval FVL-UK. To jsou věci, to jsou věci, tydle osudy lidské!

:-)

0 0
možnosti

Jo, abych nezapomněl, já měl úžasné štěstí, nebo mně měl Pán Bůh tak rád, nebo v mém ročníku studoval i nějaký synek uvědomělého komunisty, který byl stejně blbý na ruštinu jako já? Zkrátka náš jediný ročník nepsal písemku z ruštiny. Před námi ji psali všichni a po nás ji také psali všichni. My ne. To mne zachránilo! Já jsem totiž z písemné práce nikdy neměl jinou známku než pětku. Já to říkám pořád: Pán Bůh má rád neřády! :-)

0 0
možnosti
Foto

Myslela bych, že už ne:-)

0 0
možnosti

J72a81n 70M51a32r57e42k

20. 7. 2021 20:38

Za sebe mohu říct, že jsem ruštinu neměl rád. Asi pro to, jaké jsem měl učitele ruštiny. neustále opakovat 'Zdravstvuj tavárišč Stalin' nebo 'Dada bůdět mašinýstom, Voloda traktarýstom' a nebo ty oslavné ody na Stalina...třeba tahle:

Na prastorach rodiny čuděésnoj

zakaljálas v býtvě i truděééé

Mý slažíli rádostnuju pěéésn'u

o vělýkom drůgě i važděééé

Stalin náša sláva bajevája

Stálin nášej jůnosti aploot

S Stálinim barjás i paběždája

Naš narood za Stalinim idiot

Jedna vzpomínka na ruštinu na večerní průmyslovce, kde byli studenti, staří fotrové, kteří se na základce ruštinu neučili. jeden z nich však mluvil plynně. učitelka se ho při zkoušce zeptala: "Žil jste někdy na Slovensku...že tak dobře mluvíte slovensky".

0 0
možnosti
Foto

" Tak už dost, vstaňte. Ráda bych vám něco řekla, Oněgine..."R^

3 0
možnosti
Foto

My měli na gymplu také skvělou učitelku ruštiny, Ladu Štěpánskou, která hrála na kytaru, zpívali jsme Vyskockého a Okudžavu a mně osobně ukázala, jak milovat Dostojevského a číst Idiota a všechny jeho skvosty.

2 0
možnosti

P61e68t25r 23B53u15r72i17a13n

20. 7. 2021 12:02

Měl jsem spolužáka absolutního ignoranta ruštiny (i jiných předmětů). Ruštinářka ho nechtěla nechat propadnout a proto ho tu a tam vytasila a dávala mu ty nejjednodušší otázky. Jednou zase takhle před tabulí zarytě mlčel a učitelce už rupaly nervy.

"Víš ty vůbec něco? To není možný, něco přeci vědět musíš!", ukázala na obrázek Puškina, "kdo to je? Toho přeci musíš znát."

Kamarád horečně přemýšlel. Věděl, že to jméno zná a že je to něco se zbraněmi. Potom roztáhl tvář do vítězného úsměvu: "To je kapitán Flint!"

2 0
možnosti

Kak ja chorošo ponimaju napisano, Vy tože chodila kataťsja na kaňkach. :-)

3 0
možnosti
Foto

Ruština mi na střední taky nějak výrazně nevadila, na rozdíl od matiky, fyziky a občanky. Dost často jsem spoléhala na svůj dar improvizovat za použití jakés takés slovní zásoby, občas jsem si vypomohla slovenštinou. Z maturitních otázek jsem vypustila VŘSR, Lenina i Majakovského a pevně věřila, že si vytáhnu něco okecávacího. Taky že jo - Putěšestvije (Cestování). Pak už jen stačila moje výmluvnost a improvizace a na rychlo naučená fráze: ja uchažů po rybálke ( v životě jsem nebyla na rybách!). Nakonec z toho byla hezká dvojka - to asi za tu slovenštinu.;-)

Ivko, užívej hezky léta.R^:-):-)

1 0
možnosti
Foto

Da, da, hezké vzpomínky máš, a dneska ať máš i hezký den!:-)

1 0
možnosti

Zdravím Horste, i já mám dodnes hezké vzpomínky na soušku učitelku Šorovou (ruské národnosti), která nás na ZDŠ Čs. Dobrovolců v Teplicích motivovala k větší ruskojazyčné aktivitě milým povzbuzením Duračina ty prostofilja. Pak v první půli let šedesátých emigrovala s celou rodinou do Izraele, ale někdy v době války roku ́67 se prý vrátili do ČSSR. Jo, život píše romány, z nichž se o ty Tvé s námi nezištně dělíš ... :-)

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS