Pacienti musejí mít také povinnost starat se o své zdraví sami: Žít a stravovat se zdravěš, sportovat, vést k tomu děti ....

Ano, to pomůže, ale podstatou je, že péče o zdraví prostě stojí peníze, které někdo musí zaplatit. To nelze obejít žádným zázrakem.

Koho to bavi pecovat o svoje zdravi, aby az bude lip na tom ho driv nez slak trefil atom.

Autora jiste uvadet nemusim.

Tak super, sláva, konečně budu mít právo na vyrezani dvanacterniku s noblesou a na úrovni

Neustálé znásilňování lidské přirozenosti vašimi zákony nikdy nic nevyřešilo a ani nevyřeší.

Dokud neprosadíte právo pacienta přežít jakoukoliv chorobu, tak vás stejně volit nebudu.

Pokud by u něčeho měli být zástupci pacientů, musel by na to být zákonný klíč, např. vznik české asociace pacient jako zastřešení všech organizací, ale s tím, že ve vedení nesmí být zdravotník (ani člen rodiny zdravotníka) a také ne politik, má jít o nepolitické a na lékař. lobby nezávislé zastupování pacientů. Avšak tito pacienti nemají mít právo hlasovat, mají mít spíš poradní hlas před důležitým rozhodnutím. Hlasovat o kvalitě, dostupnosti a úhradě péče by měli skuteční zástupci pojištěnců (s vyloučením střetu zájmů u nich). Nemusíme nic vymýšlet, v SRN a Rakousku zastupování pacientů a pojištěnců funguje dobře.

Dá se vytypovat více oblastí, kde je lepší spolupracovat na úrovni EU: přineslo by to více kvality při rozhodování ve zdravotní péči i úsporu veřej. prostředků, např. lékařský výzkum, ověřování kvality zdravotní péče (léčebné směrnice). Mnoho práv pacientů v ČR ale nedosahuje běžný standard v západ. zemích, resp. jsou chybně psanými zákony (např. o zdravot. službách) obratně znehodnocena, lékař má často ze zákona vyšší pozici než pacient (např. proti pacientovi svědčí lékař a "svědek", jímž je druhý zdravotník, což neexistuje v žádné právně vyspělejší zemi). Proč se nevyužívají zástupci pojištěnců v orgánech zdravot. pojišťoven? Proč se tam volí osoby, které jsou ve střetu zájmů - lékař zastupuje v ČR pacienty! Jakápak důvěra mezi lékařem a pacientem, když MZ ČR zařídilo, že veškerá data o konkrétních pacientech mají být pod střechou MZ ČR, v rukou lékařů a úředníků, kteří je sami neléčí - porušení mj. evropských předpisů, a toho si autorka článku nevšimla?

Základní vztah mezi lékařem a pacientem je důvěra, která pramení hlavně z přístupu lékaře k pacientovi.

Dnes je to obtížnější z několika důvodů.

Jen málo lékařům záleží na pacientech, někdy to vypadá, že je pro ně obtížný hmyz, zrovna tak mnoho pacientů navštěvuje lékaře s již hotovou diagnózou podle internetu.

Žádné papíry, usnesení, zákony či doporučení nenahradí vzájemnou důvěru, která se vytváří tím, že pacient je pro lékaře důležitá osoba, kterou chce léčit a věnuje mu veškerou pozornost...