@ Petr Zábranský

Petře, díky za příspěvky do diskuse, ale nestačím na ně téměř odpovídat

Dík Pepo - ten náš Kamion je úspěšná bomba - no jo, ale to je hold vtipnej Mládek! (...kurděje nám sice nehrozej, horší je to ale s čínskym covidem, co?)

O tom ať diskutují jiní, já jsem muzikant

@ Petr Zábranský

Petře, když jsi přispěl do diskuse , možná bys mohl napsat také něco o Tvé písničce, kterou otextoval Ivan Mládek. Ten Váš "Kamión s paprikou za milión" se stal hymnou kamioňáků ...my jsme Čechů naděje, že nedostanou kurděje

Díky, Miloši, za dokonalý a zajímavý přehled festivalových úspěchů našich českých písniček, o kterých si současná generace autorů a interpretů může zatím nechat jen zdát. V Eurovizi dosud žádná sláva, spíš ostuda. Ale snad někdo tuhle trapnou sérii konečně prolomí a přiveze do Česka hlavní cenu. Tvůj výčet bych ještě doplnil o vítězství písničky Jindřicha Brabce a Jiřího Aplta 'Malovaný džbánku z krumlovského zámku', kterou zpívala Helena Vondráčková na soutěži Intervize (socialistické státy a Finsko). Uskutečnila se, myslím, ve stejném roce, jako byla ta Paříž. Potkali jsme se totiž s Jindrou u příležitosti té oslavy -poděkování- na předsednictvu České národní rady, kam byl také pozván.

Já bych dnešní úspěšnost nepoměřoval případným sukcesem na soutěžních festivalech, ty už jsou dávno passé. Mám dojem, že už v 80. letech byly trochu za zenitem, důležitější byla rotace v rádiích, MTV, účast v TV nebo rozhlasových show, upsání se velkému vydavatelství (nebo tehdy vznikajícím nezávislým labelům...). A v současnosti, když už festival, tak účast na větším pódiu při nějakém nesoutěžním typu Glastonbury, to je určitě pořád úspěch.

Máš svatou pravdu, Pepo, průkopníkem soutěžní účasti na velkých a respektovaných světových mezinárodních festivalech byl z našich interpretů nepochybně Karel Gott (nepočítám-li ty nejrůznější soutěže Intervize přifařené třeba k někdejší Bratislavské lyře), který v roce 1968 soutěžil kromě festivalu v Rio de Janeiru (s Lady Carneval získal cenu za interpretaci) také na Velké ceně Eurovize v Londýně, kde zpíval v barvách Rakouska melodii Uda Jürgense Thousend Fenster... Někdo pak stihnul ještě nějaký ten "opravdový" festival do konce šedesátých let, poté silně přituhlo, jezdilo se soutěžit tak maximálně do Sopot, do Drážďan, do Brašova, nebo do Rostocku, pak se jakousi první vlaštovkou v cestách na velké zahranmiční soutěžní festiovaly stala právě vaše účast na Grand Prix de Paris de la Chanson (1976). Není bez zajímavosti, že cestou z festivalu v irském Dublinu v roce 1983 zůstala Jana Kratochvílová během tranzitního přestupu na letadlo do Prahy v Londýně, kde od té doby žije.

Vám všem, kteří jste se do diskuse k tomuto článku připojili, děkuji za Vaše příspěvky.

Když je znovu pročítám, rád bych opravil svoje unáhlené a nepřesné odpovědi na některé z nich a zároveň se i omluvil. Jmenovitě panu Martinu Ireinovi, který se mě zastal proti podrážděnému a nefér nařčení, že snad jsem se připomněl díky blogerovi, na jehož zavádějící článek jsem reagoval.

Panu Petru Palečkovi, kterému jsem naopak poděkoval, což mě nemrzí, zpětně vzkazuji, že v mém titulku nešlo o spiknutí proti Hannigovi. Pokud bych měl být kritický, tak naopak on využill odchod známé osobnosti jako upoutávku k svému článku. Ten považuji za dost chaotický, ale vyjádřil jsem se jen k informacím, které se týkaly mne. Kdyby na svém blogu měl Petr Hannig povolenu diskusi, můj článek by na idnes nevyšel.

Nemusím se zviditelňovat, současný stav mi zcela vyhovuje a není třeba, abych na sebe přitahoval pozornost v prodejně Lidl nebo v Kauflandu. Na svém webu http://www.swingtime.cz/ naopak zviditelňuji hudebníky, kteří si pozornost především zaslouží. Jako byli Jan Konopásek, Jaromír Hnilička, Karel Růžička, a další osobnosti nejen českého jazzu, o jejichž odchodu z tohoto světa nebyla v naší televizi ani zmínka !

Chci ale sdělit svůj pocit, když jsem do diskuse poprvé nahlédl a četl ty první reakce, na které jsem dost zbrkle reagoval. Holt, nováček v této aréně. Zpětně mi to připadá, jako když někdo vstoupí do lví klece, lvi na něj zavrčí a začnou se rvát mezi sebou. Skoro jako v parlamentu.

Ahoj Petře, kamaráde a služebně starší blogere, také Tě zdravím a děkuji Ti za Tvůj radostí a optimismem protkaný a věcný příspěvek do diskuse. Vyzařuje z něj Tvůj smysl pro fantazii a romantiku a milé šprýmy, kterými oplývají články na Tvém blogu. A komu by se nestýskalo po době, kdy byl ještě mladý a hloupý. Skoro každý by si to rád zopakoval... (odpověď na Tvoji otázku)

OK, Pepíku, tak se budem těšit až zas budem znovu "mladý a hloupý" v příštím životě!? OK? J inak na tu "radost a optimismus" mám recept! Přidávám zejtra do svýho blogu svůj novej článek: OPICE!

Zdravím tě Pepo, úúúžasná historka o tvym Robinsonovi, kerej ve svym Hydroplánu s takovýýým úúúspěchem doletěl až do Paříže!

A krááásný jsou i všechny ty věci kolem, kerý nám tak skvěle připomínaj tehdejší nááádhernou dobu socialismu se svou socialistickou kultúúúrou, v kerý sme tady měli možnost tak šťastně žít! Čtyřicet let života!! Nestejská se ti?

You're My Voodoo. Promiň, Miloši.

@ Miloš Skalka

Miloši, také Tě zdravím a vážím si Tvého vstupu do diskuse. Vrháš spot lights do dnes již potemnělých koutů úspěšné historie naší populární hudby, o které víš tolik, jako nikdo jiný. Z Korna se stal po té Paříži vyhledávaný festivalový matador a dočkal se řady úspěchů, nejen na tomhle poli. Ta písnička You're Me Voodoo, s kterou jste s Edou Parmou v Irsku zvítězili, je super. Bylo by vhodné vzpomenout, že absolutně prvním v téhle festivalové historii (možná mě opravíš) byl Karel Gott v Riu s písní Lady Carneval, která i když tam tehdy nezvítězila (snad mě také opravíš), stala se zřejmě největším hitem Karla Gotta. Takže díky a doufám, že se zapojíš do diskuse i v dalších článcích, které na téhle platformě hodlám zveřejnit. A ten příští bude stát za to. Tam to bude jiskřit.