Vidím to stejně, pane Kvapile. Stačí vnímat lidi kolem sebe - jsou podráždění, sklouzávají více než kdy jindy k agresivnímu chování a obviňování těch, kteří nesdílejí mainstreamovou "jedinou pravdu". Lidé začali vidět v druhých viníky, své nepřátele, a dokonce své potencionální vrahy. Tedy ukázková celospolečenská paranoia dnešní doby.

Jako by mnozí zapomnéli na svá přirozená práva a nevadilo jim kdykoli se jich zbavit a chotně je položit na oltář psychopatů. Možná, že slovo "zapomněli" není tím zcela správným výrazem - pripadá mi, že totiž ani nikdy netušili, že nějaká mají a nikdo nemá právo jim je brát.

Psychopat zůstane vždy psychopatem, tudíž jde za svým cílem i přes mrtvoly. Dnes jasně vidíme tragické výsledky. A přesto jsou mnozí presvědčeni, že právě oni dělají vše pro naše zdraví.

Vždycky jsem se snažil čerpat především ze svého vnitřního klidu a vnější věci neřešit, pokud to nebylo zrovna nutné (a to přitom opravdu nejsem žádný ukázkový kliďas). Dnes však zjišťuji, že mi docházejí síly, neboť nelze nevnímat tu nekonečnou marnost a beznaděj. Jen trochu inteligentnímu člověku přece už dávno muselo dojít, že naše zdraví není tím, oč tu primárně běží. Kéž byto co nejvíce lidí konečně pochopilo (!) - pak by byla i naděje, že se z tohoto marasmu přece jenom nakonec můžeme dostat.

Vám karma

Přečetl jsem si váš příspěvek několikrát a dávám vám zcela za pravdu. Lidé to nakonec většinově pochopí, jde jen o to, aby to nebylo moc pozdě.

Obrana je číst méně články o covidu. Zvláště na Seznamu, tam kolikrát zmatlají obyčejnou statistiku ( jednou psali asi 370 úmrtí za den, přitom přes 300 nebylo nikdy ). Jinak taky beru covid sportovně a kdyby v říjnu jakoby zčistajasna nezemřel na covid můj známý 75 let ze zapadlé vesnice, asi bych už dneska patřil mezi popírače.

Ve vysokém počtu pozitivních za sobotu naopak světlo na konci tunelu vidím. Firmy totiž začaly testovat antigenními testy a pozitivní potom musí na konfirmativní PCR. Pokud se opravdu za březen podaří protestovat 4 miliony zaměstnanců, odhalí se bezpříznakoví, kteří přitom někomu mohou doručit skutečně vážnou nemoc.

Souhlasím, že je nejlepší nečíst a neposlouchat všechny ty řeči, ale ono to tak docela nejde, pokud nežije člověk někde na samotě a je víceméně soběstačný.

Sobota byla rekordní, neboť přibylo přes devět tisíc nových případů, ale počet těch co jsou v nemocnici klesl o 320. Jak je to možné ???? Úplně jednoduše. Pokud je u někoho zjištěn covid ještě neznamená, že je nemocný a infekční. To číslo nemá žádnou vypovídací hodnotu. Čím více testujeme tím víc bude osob s covidem. Virus covidu v okamžiku testování už může být neaktivní, neškodný nebo se s ním člověk jen setkal a k onemocnění nedošlo. Jde tedy o bezpříznakovou infekci.

To já přece vím. Jak to ale vypadá, pane Kindle, vy nevíte, respektive jste vůbec nepochopil, jakým směrem můj text míří.

Obávám se, že světlo na konci tunelu dnes příliš ani vidět nelze. On onen tunel má poněkud zborcené ústí, a místo společné snahy všech o jeho opravu se zde melou skupiny i skupinky, které spíše válčí mezi sebou, než aby společně pracovaly na opravě, přičemž se navzájem obvińují ze sabotáží. A media i tzv. social. sítě se na tom nejen živí, ale i až přikládají pod kotel

Jsou ale dvě otázky: 1. Společně kdo s kým? 2. Co konkrétně se má opravovat?

Světlo na konci tunelu jsou reflektory lokomotivi.

Myslím, že lokomotivy.

Zprávy na levé straně mé domovské stránky Seznam se vyznačují škarohlídstvím a pesimismem - většinu z nich ignoruji. A lidé pesimistIčtíí a negativističtí šíří kolem sebe pesimismus, psychologové rnám radí, abychom se jim vyhýbali. A víme, jak byli ve středověku a dávnověku trestáni poslové špatných zpráv... Patřím ke generaci o které se zmiňujete - a žádné podobné jevy a sebevražedné sklony mezi seniory(kami) klem sebe nepozoruji. Jedna moje známá (ta je vdova) se raduje z narození pravnučky Elišky, druhá (s manželem)nakoupila mladé stromky - švestky, vysadí si je na zahradě na slivovici, třetí známí í, starší manželé, mají ode dneška v domě řemeslníky, kteří jim budou předělávat koupelnu. A oni zatím i se psíkem odjeli na chalupu chystat záhonky na výsadbu zeleniny. Lidé se radují ze začátku jara a těší se ze života. Všechno jednou skončí, pane Kvapile, i ten neŠťastný Covid a s ním to naše trápení. Jak se říká- "co nás nezabije, to nás posílí." Přeji Vám jen všechno dobré...

Přesně tak, jsou maličkosti, které důchodcům dělají radost. Vnoučátka , pejsek, zahrádka. Mám to tak kolem sebe, neznám žádného z nich který by měl řeči o sebevraždě. Proč se neradovat z každého dne, jarní dny a sluníčko to všemu také pomůže. Nevím proč se poslední dobou z důchodců dělají někdy až téměř nesvéprávní občani..