Otázka: Jak se jmenuje domovníkova babička?

Moc dlouhý, ale i tak karma.

Dlouhý dík za karmu, Petře

Pro začátek je lepší sudý počet, postupně přidávejte po jednom. Pak několikrát promíchejte a je hotovo. Opravdu nic na tom není, zvládne to každý a maminka na vás bude pyšná. Dobrou chuť.

Nakonec to ovšem může chutnat jako dort upečený pejskem a kočičkou. Vstupní ingredience každá moc dobrá, ale dohromady? Hlavně nezapomenout rettigovské: vraž do toho kupu vajec a hroudu másla.

O něco podobného se pokoušeli v Rusku po revoluci, na začátku 20.let, kdy rodina byla zrušena jako buržoazní přežitek a zavedeny velkorodiny a velkomnožírny. Dodnes v Moskvě a jiných městech existují pozůstaky bytů stylu 10+1, kde tyto tlupy měly žít, sexovat a plodit děti, které jim měly být odebírány a odborně vychovávny ve státních ústavech pod dohledem špičkových odborníků. Že něco není v pořádku, si začali uvědomovat, když ženy z těchto svazků začaly houfně páchat ze zoufalství sebevraždy, jelikož patřily všem a nikomu a děti z těchto velkochovů z 98% vyrůstaly ve zločince. Jak to bylo s velkou slávou v r.1922(?) zavedeno, tak se od toho na začátku války potichu upouštělo. Zkrátka, dobře fungující klasická stabilní rodina 1+1 je a zůstane tím nejlepším prostředím pro vznik a výchovu nového člověka.

Je pozoruhodné, jak totalitní režimy vždy tíhly k rozbití tradiční rodiny. Protože věděly, že do klasických “buněk” se jim špatně proniká s propagandou a vymýváním mozků. Zavřely se dveře bytů a co se za nimi dělo, neměl režim pod kontrolou. Proto všechny ty Lebensborny, kolektivistické výchovy nového člověka, masové komunity. Individualita byla vždy despocii největším nepřítelem.

No teda Jiří, vy dlouhodobé abs. číslo 1, jste tedy protentokrát zvedl téma, nejhorší je, že není jednoduché o tom psát a hlavně jsem dosti zanedbaný, bo jsem to polya...slyšel poprvé.

Nej problém v opačném modu vidím v tom, že to je prostě jinak, než to zní a pak ty nově vznikající milenecké vztahy ten deklarovaný monogamní prostě rozbijí.

Jak je to, je človíček polyamorikem (dále jen PLMR) pokud nemá stabilní vztah v tom tradičním modu, ale bude mít silný vztah na pomezí přátelství a partnertství a bude to střídat?

BTW na tom PLMR by mě vyhovalo i to že, neni třeba nikoho podvádět.Tak snad v příštím životě budu lépe připraven. Pěkný den a karma, jako vždy.

Čím víc se bude rozpadat tradiční model 1+1, tím více se budou hledat náhražkové modely. Polyamorie byla pod názvem volná láska pěstována i v komunitách hippies, v různých sektách (kde si ovšem sexu se všemi ženami užíval hlavně guru sekty), i v “netradičním” propojení třeba dvou, tří původně klasických rodin. Problém ani tak nevidím v sexuální nevázanosti (klasické rodiny mají své nevěry, někdy i dlouhodobé), jako spíš v rozvolnění vztahů jakýmsi “rozmělněním” citu. A to včetně vztahu k dětem. Láska je silný, možná klíčový cit. A když ji nakrájíte na kousky jak koláč, neprodáte ji na tržišti emocí dráž než jako celek. Ba, možná si kupující jen svůj díl na chvíli půjčí, “ožužlají” a vrátí po chvíli zpět. Hluboký cit není nikdy “placatý”.

"v dospívání budou moci teenageři nenávidět všechny rodiče" - no tohle je nejpravděpodobnější...

Užijí si to všechno vrchovatě.

Já bych to,pane Prouzo,s dovolením shrnul.Jak se říká u nás - kámen drhne cihlu.Znáte?

Znám, byť s ostřejším slovesem. Ale za romantický citový vztah jako herečka Tereza bych to nevydával.

Informovaná a nadšená jsem dočetla tento famózní rozbor a za něj rozhodně dík a

I já děkuju, Zuzano, a moc blahopřeju k novému bytečku, je to paráda a kotva do dnešní rozbouřené doby, včetně toho kočičího miláčka.

Tož nevím, pane Josefe. Jsem z teho celá popletená... Připadá mi to jako u našeho dědy v králikárně - ale kdo ví, jestli v nějaké "králíkárně" ti "vztahoví alternativcii" také nežijí. Ale vzpomněla jsem si i na Jiráskovo Proti všem. Honza Žižka se tam s těmi středověkými vztahovými "alternativcii" ("Adamity"? ) tenkrát rázně vyrovnal. No jo, to ale lidé ještě četli Bibli - tam to všechno je...

"u našeho dědy v králíkárně" minimalistické shrnutí skvělého blogu pana Prouzy