Pane Jene, pobavil jste mně...ale v tom bodě 2, asi ten hoch neřekl "do pr..." ale "do riti"

Pracoval jsem dlouho na Slovensku, na atomce v jaslovských Bohunicích, tam pracovali Češi,Slováci z východu i západu, a jeden "Vyhodnar hovoril druhému" Pal'o, skádze ši"? Odpověd'" "Od pršova" "tož pome pohutoric na falatek"

S tím porozuměnim jste mi připomněl toto: pracoval u nás ve firmě Slovák. Přišel z nákupu a chlubil se, že "si kúpil syrové rohlíky". My na něj koukali jako na pako s tím, že my si kupujeme rohlíky pečené a co že s nimi asi tak hodlá dělat, když ve firmě troubu nemáme. To zase divně koukal on, až jsme se domluvili, že syrové = sýrové, ale syrové (česky) by byly po slovensku surové. Jenže surové rohlíky by zase měly v češtině úplně jiný význam, že..., neb my se s rohlíky nepereme.

A taky si kolego Slovák stěžoval, že se Česi tak divně usmívají, když řekne, že "idě tlačiť". On šel tedy k tiskárně tisknout, ale v češtině má slovo tlačit poněkud jiný význam (tedy tlačit na WC).

Máš rožky? Sáhla jsem si na udiveně na hlavu a přiznala jsem se - nemám. Pomáhala jsem mamince v obchodě, tazatelka byla tetka ze Skalice, já su z Rohatca, súsede. Jedna pozdější debata po rozdělení republiky: Slovák hledal jednu adresu, slovo dalo slovo, přiznala jsem se, že jsem rozdělení oplakala. Odpovědˇ - ja keď idem cez hranicu, u srdce ma ozaj stíska. No, dnes už je to v pohodě, ale i srdcem mám na Slovensko blíž, než do Prahy.

Nádhera, vzpomínky je třeba si uchovat a občas je provětrat

Naprostý souhlas