Díky!

Katolíci nebyli žádní samaritáni. Dočetl jsem se o sv. Sarkanderovi, že mezi běžné katolické postupy patřilo kolem roku 1620, na Moravě, že když se snoubenci nevyzpovídali (katolické církvi), nesměli se vzít. V tehdejší době to byl vážný problém...Katolická církev prostě kontrolovala všechno, zasahovala do soukromí.

Ono je to doposud. Bez zpovědi vás katolický farář neoddá...

Se zájmem přečteno, Jene. Děkuji.

S hodnocením páně Vodruškových "smělých historických konstrukcí" máte nesporně recht

Jen bych dodal, že dle mého názoru zavinila porážku na Bílé hoře tuberkulóza.

Tedy pokud lze věřit tomu, že Albrecht Smiřický na ní v listopadu 1618 zemřel, čímž bylo nesmírně oslabeno celé stavovské povstání, které tím navíc ztratilo velmi pravděpodobného kandidáta na královskou korunu, mnohem schopnějšího a bohatšího než byl posléze zvolený Fridrich Falcký.

Neboli, Albrecht Jan Smiřický, ve své době nejmocnější a nejbohatší šlechtic v Čechách, by byl nesporně schopen na své náklady postavit velmi silné vojsko, které by bývalo mohlo české povstání úspěšně rozhodnout. Po jeho nečekané smrti byl jeho obrovský majetek v dědickém řízení v podstatě zablokován a čeští stavové ho nemohli pro vojenské účely využít.

Paradoxně, Albrecht z Valdštejna ( pozdější dědic Smiřického majetku) byl schopen na své náklady naverbovat tak silnou a schopnou armádu, která se stala páteří habsburských vojsk v třicetileté válce.

Nelze jen souhlasit s výrokem německého historika Golo Manna (syna spisovatele Thomase Manna):

„... pokud by vůbec někdo dokázal české stavovské povstání dovést k vítězství, byl by to Albrecht Jan Smiřický.“

Je to otázka. Měl Albrecht Jan Smiřický při tradiční nejednotnosti českých stavů šanci být zvolen ? Jen jednou došlo k takové volbě - v případě Jiřího z Poděbrad. A Jiří musel o svou korunu brzy zápasit. Roku 1526 proti Ferdinandu Habsburskému kandidovali např. Vojtěch z Pernštejna, Zdeněk Lev z Rožmitálu či vnuk krále Jiřího Karel z Minsterberka. Neměli sebemenší šanci. Také pozdější kandidatura Viléma z Rožmberka v Polsku nebyla úspěšná.

Měl Albrecht Jan Smířický vůbec ambice stát se králem ? Popř. měl vladařské schopnosti aby nebyl jen loutkou ? I Albrecht z Valdštejna se nakonec stal váhavým střelcem, i když je fakt, že v době jednání o královskou korunu byl již těžce nemocný.

Hodnocení sedí jako Jandákova ééé ..del na hrnci!

Pan Vondruška také není historik středověku. Původním vzděláním je folklorista, to má k dějinám středověku dost daleko. O středověku píše spíše své dojmy, vytvořené na základě komunistického školství. Občas si i vyloženě vymýšlí či sdílí dezinformace (třeba podvržený Bismarckův citát o Ukrajině).

Ano, myslím že jste to popsal správně. Trochu bych k tomu dodal, že městský stav byl takovým pátým kolem u vozu. Předáci povstání je vzali víceméně do počtu. A pak mám poznámku k osobě Václava Budovce z Budova. Ne, že bych s ním ve všem souhlasil, ale jedno se mu nedá upřít - nebyl to srab, naopak.

Má zásadní podíl na vydání Rudolfova Majestátu, přitom tehdy už vzhledem k Rudolfově stavu podstoupil značné riziko. V době povstání byl již starý muž. Ale před tribunálem se hájil statečně, nesnažil se svalit vinu na jiné.

Velmi dobře zpracováno. K osobě pseudohistorika pana Vondrušky se raději nebudu vyjadřovat, protože bych byl zabanován. Pro Vás velká karma.