kterýpak to byl pan doktor??? Skvělé Zdeničko !!!! Jako vždy.

Zdeni, to je dokonalý.

Zdeni, titulka!!! A zcela zaslouženě!

Děkuju, Zuzi. Já jsem si titulky všimla až odpoledne, ale potěšení se dostavilo tak velké, jako bych to věděla od rána.

Vzpomínky, na které se nezapomíná a naopak se musí sdělit dál, aby potěšily.

Jitu, přesně tak. Však já mám zase moc ráda Tvoje vzpomínání!!!

Ženy, s nímiž spí a jsou ohroženy na životě zůstávají a sedí na dvou židlích?

Hladivé čtení, Zdeni :-)

Ahoj Jani, díky moc. Měla jsem dneska potřebu zavzpomínat na něco takového!

Váš článek u mě vyloudil, paní Zdeňko, řekl bych zasněný úsměv na tváři. Odejít či zůstat... Připomnělo mi to jednu velice “zvláštní” scénku z mládí, kdy jsem na ubytovně celou noc jistou kamarádku přemlouval, aby se mnou měla, ehm, intimní poměr. Odolávala, dívky té doby ještě palčivé dilema, zda mít sex na prvním rande, opravdu neřešily. Pokud tedy vyloučím výjimky v křoví u noční diskotéky, kde bylo jaksi všechno “disko trysko”. Ale tam zase asi nešlo o první rande, že. Ráno jsem tedy (lehce rozčarovaný) vstal a začal se oblíkat. Dotyčná se mě zeptala, kam tak chvátám. “Na schůzi ROH,” odpověděl jsem. “Cóóó?” vyvalila oči. “Chci se milovat, pojď zpátky do postele,” řekla bleskově. Tak, co myslíte, zůstal jsem nebo odešel? :-))

No, já tipuji, že došlo na hlasování !

Děkuji za krásnou příhodu a komentář!!!

Odešla bych, ale jen proto, aby mohl pan doktor odjet na chatu. Pány s takovýn smyslem pro humor miluji. A Vám, Zdeňko, moc děkuji, zasmála jsem se a jak známo smích léčí.

Věruško, jestli jsem Vás opravdu rozesmála, pak věřte, že mám teď velkou radost!!!

Nádherně napsané, Zdeňko! Tůj smysl pro humor má osvěžující účinky. Díky moc!

Pavlí, Ty jsi hodná, moc děkuju!

Dobré je vědět, kdy zůstat a kdy odejít a podobné dilema je: mluvit a nebo raději držet usta... Já mám těvh dilema více. Krásný den Vám přeji.

Ivanko, no to je fakt. Můj problém je, že jsem ten mluvící typ.

Super, Zdeni, vážně jsem se pobavila.

Helenko, to mám fakt radost. Já se u té vzpomínky i po letech vždycky bavím, jako by se to stalo včera.