Narodil jsem se v osmém měsíci, tudíž také patřím mezi nedonošené. Za předčasný příchod na svět může hromada hnědého uhlí, kterou se rozhodla mamka uklidit. Podobně asi přišel na svět i autorův tatínek, možná o pár týdnů dřív. Rozhodně však se nevešel do dlaně, protože takový by v roce 1940 nepřežil. A takové má Škára na mysli. Ty, které byly pokládány ještě před pár desetiletí za potraty. Dnes se je daří udržet při životě. Bohužel chybí statistiky s jakými neduhy a nedostatky. A to měl asi pan Škára na mysli.

Existují zcela přesné statistiky. Jsou celkem uspokojivé. O tématu vím víc, než mi je zdrávo. Moje dítě mohlo v dlani metat přemety.

Myslím si, že vizitkou společnosti je i starost o bezbranné. Je dobře, že Škárka je jen pouhým bezvýznamným křiklounem, který ji nikdy nezmění k obrazu svému. Hezký výstižný článek.

Vizitkou společnosti je dobrovolnost. Rozhodně ne donucení. Jak můžete vědět, že jsme ctnostnou společností, když solidarita je založena na donucení.