Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Díky za zajímavý článek. Vím, že je to bláhové přání, ale věčná škoda, že se jako celosvětový jazyk neujalo e s p e r a n t o. Má velice jednoduchou gramatiku a tvorbu nových slov, a tolik přejatých, či přizpůsobených výrazů ze všech světových jazyků, že by si v něm skoro každý národ našel to svoje. A přitom všem zůstává docela libozvučné. :-)

2 0
možnosti
Foto

Možná právě pro tu přílišnou pravidelnost či jednoduchost se esperanto neujalo jako globální jazyk..

0 0
možnosti

P83e13t20r 60S87k78á87c36e22l

10. 10. 2020 23:09

Tohle téma by se nemuselo řešit, pokud by světovým jazykem byla protlačena němčina. Vše k tomu na území Ameriky před staletími směřovalo, prý. Jinak platí:

„Snažší je, když se naučí všichni jeden jazyk, než-li každý všechny.“ » J.A.Komenský. Ale tím jediným jistě náš velikán nemínil angličtinu, jazyk v němž jedno slovo má patnáct i více významů. Jak se potom mohou lidé domluvit tak nedokonalým jazykem....?

0 0
možnosti
Foto

Němčina je strohá jako Němci sami. A než z nich na konci vypadnou slovesa z trochu košatější vedlejší věty, tak člověk zapomene, o co šlo.

1 0
možnosti
Foto

Karma, začal jste skvěle, konečně článek na zajímavé téma (a ne o covidu):-)R^. Dávám vás do oblíbených.

0 0
možnosti

J43i24r23i 96T14i20c37h41y

10. 10. 2020 17:58

Rozjel jste siroky namet. Pridam jen malou poznamku, Anglicane nemeli Jana Husa.

0 0
možnosti
Foto

No to je samozřejmě dobrá poznámka. Je tu však určitý rozdíl. Jan Hus vyhodil z češtiny aorist/imperfekt, což tady nepřichází v úvahu, neboť angličtina imperfect tense a pluperfect tense používá. Dále Hus zavedl diakritická znaménka, což by sice v angličtině bylo možné, dokonce i takové znakové systémy existují, ale zavést to všeobecně nejde z důvodů, které jsem v blogu uvedl. Stručně shrnu: těch znamének by bylo dobře přes 20, různé dialekty by potřebovaly psát různě, což by angličtinu roztříštilo do dialektů, dosavadní literatura by se pro budoucí generace stala nečitelnou, atd.

0 0
možnosti

Ono prisne vzato, ani cestina se nepise 100 procentne foneticky. Nekdy pred 40 lety jsem cetl "ceskou" knihu (vydana v exilovem nakladatelstvi, v tehdejsim CSSR by to kvuli jejimu zcasti ideovemu zamereni ani neslo), ktera byla psana naprosto foneticky a ja nevychazel z uzasu a i kdyz by se mi to melo dobre cist, byl to nezvyk a nekolik slov jsem si musel precist dvakrat, nez mi to "docvaklo". Vetsina tak zvanych fonetickych abeced jsou vlastne aproximace, udajne nejfonetictejsi abeceda sveta je korejsky hangul. Japonstina ma take (dokonce dve) foneticke slabikove abecedy (bohuzel si vypomahaji - oficialne - s asi 1900 cinskojaponskych znaku) ktere jsou taky hodne presne, i kdyz maji par vyjimek.

0 0
možnosti
Foto

Ano, stoprocentně foneticky to stejně nejde. V blogu také proto je řečeno o ostatních evropských jazycích, že mají `více méně` fonetický pravopis. Kdybychom chtěli psát co nejfonetičtěji, museli bychom používat třeba abecedu IPA (mezinárodní fonetická abeceda). Ale asi by se nám to nelíbilo tak, jak jste psal o tom nezvyku.

1 0
možnosti
Foto

Pověstný je překlad hudebního nástroje "lesní roh" od známého brněnského angličtináře Petra Anotnína. Víte, jak se anglicky řekne lesní roh? No přece - forest corner, ha! :-)

1 0
možnosti
Foto

Tak jsem nejdřív podezíral strejdu Googla, respektive jeho překladač. Ale ne, ten to umí správně (french horn).

0 0
možnosti

No nejdříve jsem se učil na základce RJ,následně na střední NJ a na vysoké jsem přibral AJ. Zvláštní bylo,že jako mladík jsem si chtěl znalosti testovat v jejich rodných končinách a vždy to dopadlo s rozpaky jak v SSSR,tak V Reichu a později v VB a ve Státech a vždy byl problém ve výslovnosti a i v tom Reichu.

Příkladná reakce byla dlouhý nechápavý pohled a pak překlad toho co jsem pravil pro rodilce : ,, Ach so Wilhelmstrasse" s tou správnou výslovností a pak výklad kam a jak. Ve Skotsku jsem byl úplně mimoň a ve Státech jsem se brzy přiučil a šlo to. Teď když už není možný styk s rodilci se mi výslovnost pomalu ztrácí a zůstává jen gramatika a znalost slov. Díky za blog:-)R^

1 0
možnosti
Foto

Oni v tom Skotsku totiž vlastně nemluví ani anglicky. Oni mluví řečí sice podobnou angličtině, ale není to totéž. Je to něco podobného, jako, když cizinec, který se učí česky, nerozumí slovenštině.

(Ve Skotsku se mluví `Scots`, což je ta řeč podobná angličtině, a `Scottish Gaelic`, což je naprosto nesrozumitelné pro nás i pro Angličany.)

0 0
možnosti

J25a96n 27J48a91n96u13š32k73a

9. 10. 2020 21:42

1) spatne slysi

2) neumi psat

0 0
možnosti
Foto

EdvaRde, děkuji za vysvětleníR^ dalších zajímavostí kolem angliny!!

0 0
možnosti

Ta úděsná výslovnost mi brání se angličtinu naučit. Jak jste zmínil ve svém příspěvku, maďarština má výslovnost logickou a jednoduchou. Stejně logický je i jazyk. Učil jsem se celkem 5 jazyků (polsky, německy, maďarsky, finsky, portugalsky) a maďarština mi šla nejlíp. Angličtina vůbec, protože jsem její výslovnost a strukturu nepochopil. A nejde mi naučit se něco, co nedává smysl.

1 0
možnosti

J51a59n 42M92a16r26e33k

10. 10. 2020 0:41

Pane Gabryš, říkáte, že jste se učil m.j. finštinu. Já jsem ve Finsku strávil několik měsíců služebně. Finština má patnáct pádů. Hrozný jazyk. Slova na dva řádky, kde je třeba 6 "a". Ale Finové mi říkali: "Stačí, když se naučíš dvě slova: "Kaksi olut" (dvě piva) "víc nepotřebuješ" Finové mají jeden vtip. Finština je příbuzná madarštině. "Když přitáhli Ungrofinské kmeny do Evropy, zastavili se v dnešním Madarsku. Tam byla velká cedule se šipkou" Finsko 800 km" Ti, co uměli číst odešli do Finska. A finstina má jedno slovo společné s Češtinou: je to slovo smetana a v obou jazycích to má stejný význam.

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS