Pane Fikáčku,

dovolím si upřesnit vaše tvrzení :

"Nicméně má se za to, že takovým "pozorovatelem" může být i neživý objekt, třeba kamera, tedy něco bez vědomí. Ta potřebuje registrovat světlo odražené od kočky, ale právě ony odrážející se fotony způsobují kolaps superpozice živá-mrtvá kočka (kolaps vlnové funkce)."

Ten "pozorovatel" je ve skutečnosti měřící zařízení ( samozřejmě i kamera) a kvantový objekt reaguje se všemi atomy měřícího zařízení. Měřením, snímáním.... se dostane do stavu dekoherence - vlna zkolabuje a je z ní částice foton, elektron ...

Kočka nemůže být v superpozici (je zřejmé, že to nechápete) protože není kvantový objekt. Ten myšlenkový pokus není ani tak fyzikální, jako psychologický, protože z hlediska fyziky je výsledek jasný, kočka je buď mrtvá, nebo živá a v žádné poloviční superpozici být nemůže, pouze lidé neví až do otevření krabice.

Tato vlastnost kvantového světa je nejlépe zřejmá z dvouštěrbinového experimentu. Záření zde prochází jako vlna, při zapnutí měřiče, se změní na částice.

Jo, potvrzuju, že tohle je dnes mainstreamový výklad. A tak se věc opravdu jeví. Rozumím tomu dokonale, klidně můžu mít cyklus přednášek o klasickém výkladu kvantovky s kolapsem vlnové funkce, a naši přední fyzici budou spokojeni.

Malá chybička je v tom, že tohleto pojetí je špatně. A to proto, že ani není vědecké, jestliže se tvrdí, že je to finální popis kvantovky, za který nelze jít dál. Jestliže se přizná, že je to povrchní popis, který bude překonán, a přijde popis úplnější, pak to vědecký výklad je. Je to proto, že podmínkou vědeckosti a správnosti každého výkladu je, že musí být zjednodušený a tedy překonatelný. Nepřekonatelná kvantová neurčitost je proto nesmysl.

Takže jaký zřejmě bude správnější popis než tento 90 let starý a zastaralý? Kvantové vlna existuje současně s částicí, takže u dvouštěrbiny projde oběma štěrbinami jen vlna a částice pouze jednou. Interferuje jen vlna, ale ta nese částici, takže na ni interferenci přenáší.

Koplas vlnové funkce je pak "odtržení" částice od vlny, takže se částice chová dokonale částicově. Takže superpozice je jen povrchní dojem vyplývající z naší neznalosti. Taky je nesmysl, že vlnová funkce kolabuje nekonečnou rychlostí po celém vesmíru a když částici přestaneme pozorovat, najednou se v celém vesmíru zase objeví.

Názorná metafora, jak funguje částice s vlnou dohromady a současně je zde. Jaká je asi pravděpodobnost, že je takový výklad špatný, když vysvětluje všechny kvantové efekty a na rozdíl od kolapsu vlnové funkce je to výklad vědecký?

https://youtu.be/WIyTZDHuarQ

Kočka je v superpozici, výstižněji neznámém stavu, ve dvou základních situacích:

- její stav nás nezajímá a proto ho nezjišťujeme nebo

- Schrödinger odflákl signalizaci předchozích dějů a byl nucen vymyslet a zavést "superpozici".

Schrödinger nic neodflákl, ale zcela objektivně při pozorování, které používá částice, pro které platí kvantová mechanika, konkrétně jsou kvantovány Planckovou konstantou, nelze zjistit tak podrobnou informaci, která by šla za relace neurčitosti. Tedy nutně je v modelu neurčitost. Ani dnes ji nikdo neumí překonat. Bude to chtít pár převratných objevů, abychom se dostali za kvantovou hranici.

Jednou jsem kdysi viděl film s přednáškou Feynmana, kde studentům popisoval jak vzniká „záření“ : vzal u tabule dřevěné ukazovátko-pravítko a začal s ním „mávat“, nahoru a dolů. Nejdříve pomalou rychlostí ( malou frekvencí )...a řekl studentům v sále : tohle jsou radiové vlny. Pak začal máchat tím pravítkem rychleji a řekl : tohle jsou mikrovlny ; pak ještě rychleji a řekl : tohle je infračervené záření...a ještě rychleji máchal pravítkem u tabule a říká studentům : tohle je viditelné světlo ( vlnová délka 400 až 800 nm a frekvence 480 až 790 Thertzů )...pak mává až dostane ultrafialové záření, pak rentgenové záření a nakonec gamma záření. – Proč to říkám ?, protože je to podobné jako v geometrii přechod z přímky na křivku ( parabolu ) a dál a dál postupně na křivější křivky a křivější až se dostanu do „světa chaosu“, kdy na plátně ( na průmětně xy ) „vřou body a mezery“, čili ve zkoumané krabici jsou nahusto bílé kuličky a černé kuličky, které tak šíleně chaoticky se pohybují, že když udělám „stop-stav“ do té krabice, tedy „švihnu bičíkem“, tak nevím zda jsem trefil bílou kuličku nebo černou,....nevím zda jsem „změřil“ mrtvou kočku nebo živou kočku...Prostě tento stav „rychlého chaosu“ je onen kvantový stav, ( na planckových škálách ) kdy „se neví zda kočka je živá nebo mrtvá", interval času je na to strašně krátký. Kdežto v makrosvětě, kde „vládnou oblé křivky – paraboly“ ej. a intervaly na „stop-stav jsou dlouhé, např. miliardu let, tak vidím-pozoruji živou kočku stále a stále a stále živou, a...a za další interval miliardový pozoruji jen mrtvou kočku, čili : ony málo-křivé stavy jsou "nelineární“, viz OTR, kdežto hodně křivé stavy = vřící chaos-pěna v mikrosvěte, je stavem lineárním !!, protože "platí asymetrie" 10ˆ5500 = 10ˆ5500 + 1, ale neplatí 0 = 0 + 1. Kvantová fyzika je lineární...,OTR je fyzika nelineární. - - - To byl názor hloupého laika, tedy nikoliv správný, nikoliv pravdivý a nikoliv vzdělaný, čili jen k provokaci chytrých mozků .

Jako metafora to jde, ale superpozice se udrží klidně roky, takže tento dojem vzniká trochu jinak. Není to chaos, nýbrž pouhá lineární neznalost.

Nechci podrobnou analýzu co doporučujete nakonec, je to tak šílené, že budu radši pštrosem, strčím si hlavu do písku a budu šťastná pane Fikáčku. Chudák kočička. Jak všechno vidí ona ze svého pohledu to nikoho z fyziků nezajímá? Víte, lidi s takovým intelektem, že dokážou vymyslet toto, to jsou ti, kteří v našem století vědy a techniky zavedli pozorování na živých tvorech (jedno jestli kočky, nebo sarančata) a ty to stálo miliardy životů. A nikdo se jich neptal, jestli souhlasí, a jak to vidí oni. Co kdyby z toho nekonečně opěvovaného vesmíru přišel někdo hodně, hodně vším nad námi - a začal experimentovat s pokusným "člověkem"? Je mi z toho trochu zle. Nic ve zlém, nejsem totiž schopna na tato témata vážně diskutovat. Ale musela jsem Vám to napsat. Třeba jen jako zpětnou vazbu. Pěkný začátek týdne přeji - a dejte si zmrzlinu, to je o moc lepší.

S kočkou to vlastně nemá nic. Stačila by to rozbitá - nerozbitá lahvička. Ale takhle je to zábavnější. Je to ale jen myšlenkový experiment, takže žádná reálná kočka tam není. Takže litovat kočku, která neexistuje, nedává moc smysl.

Tak pořád všude slyším,že pozorovatel čili vědomí ovlivňuje kvanta, a pan Fikáček najednou objevil, že to tak není. Tak dík...

No, že vědomí ovlivňuje "kvanta" to je standardní fyzikální interpretace, takže to "objevili" mnozí přední fyzikové přede mnou. Že to v některých popularizačních pořadech dobře nevysvětlí, je jejich problém. A hlavně se nesmysl, že vědomí ovlivňuje "kvanta" moc hodí esoterikům. Ony takové nesmysly jsou přitažlivé právě svou nesmyslností. Člověk má pocit tajemnosti, když to nemůže pochopit. Ale pochopit to nelze proto, že je to blbost.