Každý rok v ČR zemře přirozenou smrtí přibližně 110 000 lidí, tj. průměrně zemře každý den asi 300 lidí. Zesnulých, u kterých byl identifikován COVID-19, je za den průměrně 5 – nicméně smrt minimálně poloviny z nich nemá přímou souvislost s onemocněním COVID-19, nýbrž se jedná o úmrtí způsobená jiným závažným onemocněním.. Na coronaviru anebo s coronavirem zemřelo 404 osob. Na chřipku umírá až 1 500 ž 2 000 osob. Ještě letos v únoru zde bylo přes 140 000 případů chřipky. V březnu bylo stále hlášeno kolem 70 000 případů chřipky. 58 osob od únor do března na chřipku zemřelo. KORONAVIRUS NEZVÝŠIL PŘIROZENOU ÚMRTNOST V ČR. Ještě na závěr chřipka v roce 2009 málem způsobila kolaps zdravotnictví. Celosvětově má chřipka ročně na svědomí až 650 tisíc úmrtí a ročně ji prodělá zhruba jedna miliarda lidí.

No a?

Top je argumentace ve stylu "a Vy zase buíjete černochy!"

Každý mrtvý navíc je prostě navíc a zbytečný, pokud bylo možné se smrti vyhnout.

Bývalý olympionik a lékař Lukáš Pollert pracuje na motolské kardiochirurgii a momentálně na jednotce intenzivní péče, kde leží pacienti s nemocí Covid-19. Pollert v rozhovoru pro Deník N vyjadřuje svůj údiv nad tím, jak se lidé koronavirové nákazy děsí, a upozorňuje, že nemoc má stejný průběh jako chřipka, která přitom zabíjí víc lidí. Včetně dětí.

MUDr.Pollert nosí po většinu doby, kdy vykonává svou specializaci, roušku. POdle Vašich blábolů už by měl být dávno těžce poškozený, ne-li dokonce mrtvý..... Jak to, že není ani jedno ani druhé?

Je to jasné. Covid je tu nový a u dávnějších opatření chybí zkušenosti před a po.

Jaká to byla krásná svoboda vykadit se na ulici, když přijde potřeba, nemýt si ruce vůbec a tělo jednou ročně. Jsme od mala cepovaní se nějak chovat, tak nám nepřijde zbytečné zdržovat se hygienou. Umím si představit, že ještě pár let po objevení problémů s nemytými rukami u lékařů se našlo plno popíračů. Po sto letech nikdo.

A jak to souvisí s vládními opatřeními ?

Nebo si představujete, že tato opatření tu už s námi zůstanou napořád?

Nejdůležitější pro celou společnost je dobrovolnost. Můžete donutit lidi nosit roušky, nebo žluté hvězdy, ale správné to není.

Lidé vždy dokázali posoudit míru nebezpečí a podle toho pak volili prostředky ochrany na základě znalostí, které v té době měli.

Dnes máme o té nemoci tolik informací, že se dokážeme svobodně rozhodnout, jaké použít prostředky, abychom se nenakazili.

Horovat pro násilná opatření není správné, ale ani slušné.

Ta opatření jsou hlavně pro ostatní. Nezlobím se, že násilně zakázali kouřit nejprve v nemocnicích, hromadné dopravě a nověji v restauracích. Kuřák se jistě zlobí.

Možná by se jich pár svobodně rozhodlo nekouřit, kde to druhým vadí, ale většina by si zakouřila. Pak je tu stále menšina, která sviní zastávky. Naštěstí nekouřit v MHD je tak vžité, že si to netroufne ani ten největší opilec.

No, já neznám nikoho, kdo by umřel na chřipku/choleru/Ebolu/mor/SARS... Takže také neexistují?

Zdroj: https://dagmarstarkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=756045

Ale existují, jen nás kvůli těmto nemocem nikdo nebuzeruje a nepřikazuje nám nesmyslné věci.

A Vy někoho takového znáte?

Prof. Ing. Stanislav Kmoch, CSc. vedoucí laboratoře pro studium vzácných nemocí při první lékařské fakultě v Praze, uvádí že studuje stovky vzácných nemocí . Covid byl 321 případ. Zpracují 300 vzorků. Ze dvou tisící testů byly pozitivní na covid 19 čtyři. V případě coronaviru nejde o epidemii. Ta má svoji přesnou definici danou podílem nakažených v populaci. Epidemie například splňuje, když máme nakaženo 200 tisíc lidí. Tahle kritéria nesplňuje covid ani náhodou. Tohle není epidemie. V těle nosíme bakterie a 90 procent s tím nemá problém. Coronavirus je shluk proteinů, jež v sobě udržuje vodu a proteiny. Pokud jej v teplém počasí vyplivnete, než dopadne na zem odpaří se uschne. Nemůžete covid získat dotykem. Naše pokožka je součástí imunitního systému. Proti viru máme na pokožce proteiny, které trčí nahoru. Vir, který se vám dostane na pokožku vir se nalepí na proteiny a proteázy začnou vir žrát. Covid-19 je kapénková nákaza a vyžaduje delší kontakt lidí, aby se jeden nakazil, musela by být nakažená osoba blízko vás..Virus se neudrží dlouhodobě na potravinách, ani na jejich povrchu. Virus není v krvi, není v moči nerozmnožuje se. Není tam přenos dotykem na kliku a podobně. Rouška má smysl u toho, kdo smrká, kašle, jinak se jedná o placebo efekt.

Kterouže to střední školu jste ve svém životě absolvoval, pana Kindle?

Na druhou stranu není třeba bát se Mikuláše v létě. Aneb i když zlo téměř neexistuje, je potřeba se před ním pořádně chránit, a přirozeně i ostatní.

I zde je samozřejmě na místě zachovávat určitá opatření, která mohou mít nějaký příznivý účinek. Ovšem za několika předpokladů: že ta opatření nevyhlašuje naprostý diletant, a že příslušná instituce zajistí ochranné pomůcky široce dostupné a funkční.

Binec, který tu předvádí náš nejvyšší spolek naprostých ignorantů, musí přirozeně u myslících občanů vyvolat záludné otázky: "netahá nás někdo za fusekli?"Kdežto milovníci befélů a nařízení budou neochvějně a sveřepě trvat na dodržování jakéhokoliv nesmyslu.

A nenapadlo Vás, že strašení jakýmsi malinkatým zlem je tu proto, aby se odvedla pozornost od nějakého pořádného maléru?

V neposlední řadě nás média bombardují protichůdnými názory odborníků, ve kterých by se ani čert nevyznal.

Pokud se vyskytne nějaká nákaza, nejjednodušší pravidlo, jak se jí ubránit, je - nechodit tam, kde se zdržuje velký počet lidí, a když už, nezdržovat se tam dlouho.

Vy se bojíte Mikuláše? To by vysvětlovalo dlouhodobou úroveň Vašich příspěvků.....

Epidemiologická opatření se vždy soustředí především na izolaci zdroje nákazy, ne opačně.

Karma. Moc hezky jste napsala. Myslím, že všechno je to o nějaké míře pravděpodobnosti. Žádné opatření neochrání stoprocentně, jen se tím snižuje ta pravděpodobnost přenosu těch potvůrek. A když vedle roušek na rizikových místech ještě přibude pečlivá hygiena, větrání apod., pravděpodobnost nákazy se sníží už určitě dost.

U nás je asi problém, že lidé jsou zvyklí dělat/nedělat jen to, co je nařízeno/zakázáno (a ještě to různě obcházet) a naopak, když něco není zakázáno/nařízeno, kašlu na to. Takže ode zdi ke zdi. V tom si myslím (ale možná se pletu), že v západní a severní Evropě jsou lidé rozumnější, s vyšší mírou nějakého samostatného rozumného chování.

A pak se tu vžil ten nešťastný názor, že kdo si narazí roušku, je zmanipulovaný babišovec. Což považuji za ten úplně nejprimitivnější argument. A druhou omezenost vidímv tom, že mnozí řeší případnou nákazu a její důsledky jen sebe a ne u jiných.

Ale vždyť nebude úplně bezrouškovití...

nebudeme

Výborně

Odpírači roušek se často rekrutují z řad těch nejvíce vystrašených (zde typicky pan Kindl, zcela jistě spadající mei rizikové pacienty). Popření i agrese jsou prvotními fázemi mechanismu vyrovnávání se s úzkostí. Ale to Vy, coby pedagog, víte.

děkuji, Vaší pochvaly a naší názorové shody si vážím