Jeden morbidní a nebo úsměvný zážitek s mým nejmladším vnukem?

Byli jsme na hřbitově zapálit svíčku. Šli jsme okolo obřadky, kde zrovna zřízenci vytahovali z auta truhlu. Můj vnuk pětiletý vnuk se zastavil, chvíli je pozoroval a nakonec z něj vylezlo: "Dědo, a co oni mají v té krabici" ? Opravdu jsem nevěděl, jak mám zareagovat, raději jsme se tiše vypařili.

a to jste teda nemel prechazet, pane Marku, dokazete si predstavit, co tim zamlcenim zacalo kynout v ty maly hlave?...

...chystám se busem na Vysočinu. To bude to pravý dobrodružství - Déjedna!!!

tyyyyyyy jo. dobrodruzo! at se na Vysocine libi preju! a dikes za cteni, Mirko

Zkuste jet autem. To je větší adrenalin. Stačí když nějaký svobodomyslný co se nenechává svazovat předpisy a zákony do vás napálí, když se pokusí přečůrat fyzikální zákony - setrvačnost, nepropustnost hmoty...

ja bych jel rozhodne vlakem, to je dneska nejvetsi dobrodruzo

Hezky napsáno jako vždy. Jsi zárukou stabilní kvality.

Ahoj Vlcaku, teď už jde jen o dobu trvanlivosti... Díky za čtení a pěkný dny přeju. A plnej kšeft labužníků!

Cha, a jel jste někdo parníkem z Roztok do Prahy? To je jiný kafe!

Na to nemám odvahu. Ale pravdou je, že parníky se zatím nesrazeji...

Za týden jedu vlakem až do Žiliny. Nerada bych se "potkala" u Kolína...

Hezký a hlavně bezpečný prázdniny, Marku.

Máš lůžkové kupé?

Dekuju za čtení, Jene a pěkný dny přeju

Červeným motoráčkem po jednokolejce jsem se možná najezdila tolik, jako nikdo z vás. Bylo to ze zastávky Uhřice u Kyjova, přes stanici Klobouky u Brna, kde se musilo 20 minut čekat než se přehodí výhybka - a pak stanice Čejč. (Rodiště T.G.M.). Z Čejče obyčejným vláčkem s parní lokomotivou do Mutěnic, odtud podobným s několika vagony do Hodonína - a pak konečně normálním osobákem Přerov - Břeclav do Otrokovic. A z otrokovického nádraží ještě trolejbusem do Zlína. (A to každý týden - v zimě, v létě, než jsem se tam trvale usadila. Pak již jen s dětmi k babičce a dědečkovi.

Na ten červená motoráček s dvěma vozy, který se kodrcal v zatáčkách mezi lány polí a vzdálenými borovými lesíky s pasoucími se srnkami, vzpomínám ráda, ale na to téměř čtyřhodinové cestování do Zlína už tolik ne. Bylo náročné. Dnes je ta naše milá jednokolejka Čejč - Ždánice již zrušena, je z ní cyklostezka, na které se prohánějí cyklisté.

https://pantlikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=482684

Já bych jel motorakem krajinou klidně i pět hodin. Děkuji za čtení

Jako obvykle velmi milé počteníčko, Marku

dekuju, Marie a fajnovej ctvrtek preju

Jet vlakem býval zážitek největší. Zejména courákem přes vesničky nebo když občas jezdily ty historické.

ono by se tech zazitku naslo, Klaro, jen se vic ponorit do "kdysi" a nesrovnavat s "ted"

historicky vlaky porad vyjizdej, jen se trefit do jejich odjezdů...

dekuju za cteni a mej se krasne