Umřel zločinec.

Taky to tak možno brát.

umrel ne zrovna inteligentni clovek, ktereho doba vedena komunistickou partaji v područi partaje SSSR usadila do funkcí, ve kterých strezil to, aby slovo "demokracie" ani nezaznelo, natoz aby byl na principech demokracie rizen nas stat!

mel byste byt ve Vami psanem nekrologu presny, ne pouze zbytecne pateticky

Nikdo neví tak dobře, jak by se mělo tady psát, nežli tenhle pan Valíček

Začínám vzpomínat na růžovokošilatého pana Cvalína a jeho článek k nedožitým narozeninám Klementa Gottwalda. Vážně nevím, proč jsem si na to vzpomněla. Promiňte. Umřel. Měl požehnaný věk, blízké zarmoutilo a tohle neumenšuju, ale nesnažte se dramaticky jako na divadle dostat do lidí patos ze smrti chlapa, který člověkem se svědomím katastrofálně pro národ nebyl, zato byl však jako kašpar bez svědomí zárukou pro vrchnost na východě, že když to s námi nepůjde, odkýve jako moula klidně i české náměstí Nebeského klidu.

Vaše mládí omlouvá vaši neznalost.

Ano dělali jsme si z Jakeše srandu skoro všichni, ale měl nezáviděnihodnou pozici a dokázal se ctí se jakž takž se vším vypořádat. Veřejné mínění z něj udělalo veřejného nepřítele č. 1, ale on byl jen kolečkem v celém soukolí, které bojovalo s ostatními stranickými konkurenty o řízení celého stroje.

Byl jsem překvapen, jak mu mozek sloužil ještě v pozdním věku.

Jeho vzpomínky byly velmi zajímavé. Dokonce se přiznal, že se pokoušel získat i ostatní předsedy stran k odstranit Gorbačova od řízení KSSS.

Nebyl to kašpar. Kašpara jsme udělali z něj my - na základě jeho přeřeků.

I já jsem se tomu smál, ale zkuste někde mluvit půl hodiny z patra - a pak snad pochopíte.

Pane Hewlite, karma.

Děkuju, ale taky to slíznete .

Nejsem si jist, že z pohledu historie je Miloš Jakeš nějaký válečný zločinec, aby se muselo tančit na jeho hrobě. Zjistěte si, co se dělo v oněch hektických dnech v roce 1989, co za sílu mohl použít (třeba Vasil Biľak by LM zcela jistě nejen povolal, ale i "použil"), ale Jakeš byl možná větší demokrat, než většina jeho dnešních oponentů (zkuste dnes přijít na úřad vlády si z někým popovídat).

Zdravím Pavle, smrt skoro stoletého starce jistě není důvod k oslavám a na náš život nebude mít vliv, ovšem ani věk neomlouvá fakt, že se nikdy s ideou státu, který byl zločinný nerozešel...

Dobrý den - máte pravdu, ale o to mi nešlo. Mně většinou v článku nejde o to, co čtenáři na první přečtení hledají. Jen mi vadilo, jak se už čtvrt hodiny po zveřejnění zprávy vyrojili Češi a už kopali.

Měl jsem možnost se dostat mezi besedníky. Dědky, bývale mladých, Baťových odchovanců. Opravdu zajímavé, mluvili o něm v naprosté úctě s obdivem. Milouš Jakeš, se v 15 letech začal učit v Baťově Škole práce ve Zlíně. Zajímavost - Navíjel cívky transformátoru, kde ostatně poznal i svou ženu. Přes všechno, co od Bati dostal, ani na okamžik nepochyboval - o nutnosti firmu znárodnit.

To se mu podařilo - Socialistická firma dopadla jako socialismus celý - Zkrachovala. Opravdu zajímavé příběhy, kdy o osudu státu rozhodují pitoreskní postavičky. Nebyl osamocen, čine napomáhal další duchovní gigant - "Na saka nepúštat", mizerný krejčík Vasil Bilak ...

Biľak byl zlej a zákeřnej arcilotr. Málo se ví, že na ruským vodítku (jinak by tu rozpoutal opravdu zlej revanš po r. 68) a že "sověti" s ním občas umravňovali i Husáka pokud se jim zdálo, že by jeho myšlenky mohly vybočit mimo jimi projektovaný koridor...

To Milouš byl "jen" takovej ošuntělej strejda, kterej přesně dodržoval pracovní dobu a popis práce předsedy Ústřední kontrolní a revizní komise ÚV KSČ, prostě poctivej a pracovitej kat, co do r. 70 přímo ovlivnil životy nejméně 300.000 rodin "jím" vyloučených kontralevorucionářů.

Četl jsem jeho knihu Dva roky generálním tajemníkem (1992), kterou, na rozdíl od té pozdější, psal ještě sám a po pravdě, na hlupáku mi rozhodně nepřipadal, některé myšlenky na konci knihy jsou z dnešního pohledu až nepříjemně pravdivé. Navíc on měl do papaláše na míle daleko, jeho synové si odkroutili normální vojnu, na rozdíl od svých předchůdců (a i následovníků) nebydlel ve vládní vile, byl spíš takový asketa, ale na čelního představitele se nehodil (funkce GT na něho po nemocném Husákovi v podstatě spíš zbyla, Indra byl nemocný, Biľak moc radikální apod.), neměl potřebné charisma, nebyl výraznou osobností jako Husák, nebo potom Klaus, či Zeman.

Do Milouše nemá smysl kopat. On byl svého druhu poctivý, do konce života svého. To je ovšem téma ! Obdivovat jej za vytrvalost ? - Nebo litovat za tupost neschopnosti svého poznání ? Ten člověk, byl prostě produktem doby - Limitován sám sebou. Hrůzné poznání je, kdo všechno může stát v čele

Myslím, že zbytečné moralizujete. Jakešova smrt je většině lidí naprosto lhostejná. Zajímalo by mě, kde jste četl komentáře od těch lidí, kteří podle vás našli odvahu až teď.

To platí pro každého madam.

Zemřel starý dědek, na kterého neměla pozemská justice dost sil. Tak snad to nyní udělá ta vyšší inštance. Kdo ví. Možná ne. Já na jeho hrobě křepčit nebudu. Nepřikládám mu takovou váhu. Pro mně zmizel už dávno. Nebudu vykřikovat o smažení se v pekle, protože je to hloupé. Jeho smrt nemá pro společnost žádný význam.

Pro společnost už ani teď ne, spíš pro její určitou část, která se teď ukáže se vším všudy.