Jiná verze zase tvrdí, že Vojta si ty vojtoviny sám vymýšlel a šířil.

Říká se, že největší slovní zásobu měl Karel Čapek, např. zde najdete výběr z jeho nadávek, které ve svých dílech použil:

http://www.nebakov.cz/texty/nadavky.htm

Mylně se však uvádí, že je autorem slova "robot". Není to tak. Slovo robot vymyslel Karel Jaromír Erben:

"Poledne v tom okamžení, táta přijde s roboty."

Táta zřejmě na mámu nestačil.

Krásně vzpomíná na "zvojtování" anekdot Bohumil Bezouška ve svých Tajnostech zákulisí. V audio podobě jeho vzopmínky na divadlo jako takové nabízí Supraphon.

Já jsem měl navíc to štěstí, že jsem páně Bezouškovo vyprávění jednou zažil i naživo ve Viole (sehnat lístky byl zázrak).

Někdy se míchání jazyků zapouzdří do ustálených frází. V tomto případě československy:

— Česky: Hořce těžce.

— Slovensky: Horko ťažko.

— „Československy“: Horko těžko (v Čechách běžně užívané)

To „horko“ je jako v ruštině – Maxim Gorkij také nebyl „Velký Teplouš“, nýbrž byl Hořký. Konec konců hot dog taky rusky nebude горькая, neřkuli горяčая собака.

To zvojtění má trochu jiný smysl. Lépe to vyjadřuje tento vtip o Vojtovi:

Karel Höger se ptá Vojty: "Víš jak se řekne zdrobněle Karlovy Vary?" "Ne"

"Karličkova varlata." ̈

Vojta se zasměje, jde domů a ptá se ženy:"Víš jak se řekne zdrobněle Karlovy Vary?"

"Ne"

"Högerovy koule."

Dík, ten jsem taky neznal.

Proti přejímání z cizích jazyků nemám nic a priori. Mnohdy nemá čeština jednoslovný (pokud vůbec nějaký) výraz – pak je převzatost funkční. Někdy to může být dokonce půvabné (a to i v případě, že se to dá říct česky) – pokud se z toho nestane nadužívaná floskule; kamarád v době DOSu (DOS neměl koš, takže na obnovu smazaných dat fungovalo jakési udělátko jménem undelete): „Nemohl jsem si vzpomenout, ale nakonec jsem to andylítnul.“ (Od té doby jsem to od něj neslyšel a nikde jsem to poté ani nečetl). Proto tu formulaci shledávám dodnes velmi milounkou.

..

K přejímání z cizích jazyků mám ještě malou ilustraci transkripce; zatímco mnohé anglické slovo u nás zdomácnělo a píšeme ho česky (pulovr, fér plej, basketbal, tramvaj...), mnoho neanglických slov přepisujeme po anglicku/americku; o hrůzách tohoto typu jsem kdysi napsal básničku:

Cunami suši / vzalo mi duši / a za ten holokaust / moh’ doktor Faust. //

Řekl, že nehraje, nased’ do tramwaye / a odjel jako král / na Letnou na football.

..

Popud k téhle básničce byl komentář v dávné internetové diskusi, kdy jsem napsal česky holokaust a byl jsem nazván tuším nedovzdělancem, protože správně je to prý holocaust. Drobná chybka – jde o řecké slovo holokauston; řečtina navíc nemá písmeno C. To mi připomíná i tu „zlou mouchu Ce-Ce (ovšem tady nevím, z kterého jazyka to je), kterou přepisujeme jako tse-tse. Koresponduje to ale s častou výslovností cunami (tak se to má vyslovovat) – mnoho lidí vyslovuje česky TS.

..

Nejšílenější jsou pak anglické transkripce slovanských jmen na českých plakátech (pravda, mnohdy cílí na cizince). Např. takový Petr Iljič Čajkovskij (rusky Пётр Ильич – Slováci mají měkké ľ, takže píší Iľjič, ale „Pjotra“ mají špatně jak oni – Piotr, tak my – Petr). O zdvojeném přechýlení pak vůbec škoda slov (např. Šarapova/Šarapovová).

A už jsem toho nažvanil dost na jeden příspěvek. Možná ještě něco přižvaním, ale tady to snad stačí.

Počítačový pravěk byl fajn. Většina techniky se na začátku vozila z Německa a protože Němci nepřejímali prakticky žádné mezinárodní anglické termíny, ale razili názvosloví vlastní, německé, bylo o zábavu postaráno.

Rechner, Drucker, Diskettenlaufwerk, Tastatur, Netzteil usw.

Naskytl jsem se k jednání, které tlumočil oficiální tlumočník znalý anglických, nikoliv německých termínů, a když Němec vyslovil libozvučné slovo Festplatte, udělal z toho nebohý tlumočník "pevnou placku".

Zvojtit znamená zejména vtip zmotat při vyprávění, jako: "V Tyrolích v jednom údolí mají ozvěnu, která když zazpíváš "cé", tak ti vrátí "cis". " - "???" - "Protože na protější stráni je křížek." zní ve Vojtově podání "V Tyrolích v jednom údolí mají ozvěnu, která když zazpíváš "cé", tak ti vrátí "cis". " - "???" - "Protože na protější stráni jsou Boží muka." atp (další neuvedu, protože cenzoři iDnesu svobodě slova dávno zakroutili krkem)

Tak tenhle jsem neznal; díky!

Z těch, které znám, přidám k lepšímu jen náznaky, celé by to tady na iDnes neprošlo. Ale jistě se dají vygůůglovat:

1) Který pak že moralist dal jí ... list?

2) Jaroušku, chceš barambory?

3) 3× ti ta sebou? U řiti ti tiká budík.

Já znám slovo `zvojtit` spíš ve významu: zkazit vtip při jeho vyprávění.

Výborné téma.

Osobně mi některé (technické či odborné) anglismy nevadí, i když korporátní a frikulínskou hantýrku nemiluji (vámi zmíněné čekovat aj.).

Vyhýbám se spíše memům typu "na první dobrou", "pohoda džez", s nimiž mě smiřuje leda to, že dříve či později zmizí, nahrazeny jinými (jako dnes již vyčpělý "klídek" nebo mizící "dobro").

Obecně vzájemné ovlivňování jazyků neodmítám, i ty německé výrazy vnímám spíše jako doklad staletého soužití a vzpomínku na c. k. časy než jako známku germanizace. Líbí se mi třeba řemeslnická hantýrka, kde dodnes coby obecně srozumitelné přežívají původem německé výrazy jako vercajk, ponkajzna, fanka, kramle, štyft, kastle, pakunk, radvanec, kátrovat, glajcha, šutr ...

Korporátní hantýrka je vůbec lekrační (sic). (*)

Když jsem za mladých let dělal v Mekáči, poznal jsem mnoho anglicismů – přesně takových, o nichž píše autorka: „... vypadá to, jako by ti, kteří nejsou příliš zdatní v anglickém jazyce, si své pochroumané sebevědomí zvyšují nadužíváním slov, které nejsou češtině vlastní...“ (**)

Čeklist, kešrům, bekrům, lobby, servis... Nepamatuji si už, jak ty ostatní ale hodnocení se opravdu PSALO! čeklist.

------

*) Slovo legrační naše češtinářka opravdu vyslovovala jako lekrační; jak ji pamatuji, nebyl to její minus (neznalost), nýbrž osobní libůstka; na tuto paní dodnes s vděčností vzpomínám a občas sám rád píšu a vyslovuji lekrace.

**) Nikdy jsem si nedal tu práci, abych to takto pregnantně formuloval; možná bych to ani nedokázal, ale je to přesně ten správný popis daného jevu.

Ingliš je aktuálně kůl, to ano. Ale mě třeba iritovala u Václava Havla jeho excesivní utilizace xenogenních expresií v jeho orálních a grafických projevech. Nicméně "nicméně" je česky, a exhumoval ho právě on.

Tátu (když ještě žil) slovo nicméně velmi iritovalo: „Co je méně než nic?!“ a jeho odpověď byla lapidární.(*)

Nicméně (sic) již staří Římané prý měli vazbu nihil minus.

---

*) Křížovkáři budou znát „konečný produkt lidské činnosti na 5“ a i záškoláci z prvního stupně pomocné veršovánku „velké há, malé ó, římská pětka en a o“.

zajímavé, ale ten vtip o kamnech jsem nepochopil také

Když jsem jako malý jezdil na chalupu, krom kuchyně, kde hřála pec, byla všude zima (pod vychladlou péřovou duchnou tuplem). Už víte, jak si udělat teplo pod peřinou v kterékoli místnosti? Ta kamna si můžete přenést kam libo a zahřejí vás; můžete si je přenést do které chcete místnosti, pod kterou chcete peřinu.