Nebojte hladomor bude, až nám kůrovec sežere naše lesy, náš jediný zdroj vody.

Nejde všechno měřit jen penězi.Ta soběstačnost má něco do sebe. Jako teď při koronáči. Výrobu roušek jsme přestěhovali do Číny, 90 procent léků nekupujeme tamtéž. A najednou nic nebylo k mání. A může se to opakovat. Zkuste si přečíst něco o letech 1783/1784, po výbuchu sopky na Islandu např. v Massachusetts v červnu bylo padal sníh, pomrzla úroda prakticky na celé severní polokouli.

..co pak v takovém případě pořídíte na burze?

No, za totality jsme sobestacni byli, ale hladomor si nepamatuji. Neco se i vyvazelo...

Myslíte tu soběstačnost, kdy každou chvíli v obchodech něco chybělo nebo bylo pod pultem, po známosti? Děkuji, takovou soběstačnost nechci.

V květácích nejsme nyní soběstační a máme je za osmdesát,když jsme byli soběstační byly za dvacku a pomeranče,ve kterých jsme nikdy nebyli soběstační byly v té době levnější než nyní.Není to tím,že v ekonomice neplatí přírodní zákony,ale každý si je upravuje podle svého.

Je poněkud legrační porovnávat ceny dnes a v době takzvané soběstačnosti.

Přiznám se, že tentokrát s paní Šichtařovou absolutně nesouhlasím. Také jsem byl těmito teoriemi krmen, ale právě jejich problém je v tom, že to jsou teorie, zatímco praxe může být jiná. Pro ekonomy je samozřejmě tato úvaha zásadní - pokud se cokoliv, ať to jsou potraviny, elektronika, oblečení nebo cokoliv jiného v nějaké jiné zemi dá vyrobit a dovézt do domácí země levněji, než to vyrábět doma, má se výroba alokovat tam, protože výrobky pak mohou být levnější a užitek tak z toho mají úplně všichni. Je to logické, racionální a do nedávna to i celkem mohlo fungovat. Jenomže v poslední době se začínají objevovat nové jevy, které tento pohled výrazně mění.

1. Díky ekologii si začala společnost více všímat skutečnosti, kolik výrobků a zboží putuje díky tomuto přístupu po celé zeměkouli sem a tam, kolik to generuje zplodin a ekologické zátěže (obrovské nákladní lodě, kamiony, letadla). Začínají se objevovat volání po restrikcích, pokutách za ekologické škody a po ekologické zodpovědnosti firem, aby se produkce více přibližovala k místu spotřeby.

2. Více se také sledují lidská práva a objevují se také otázky, proč vlastně je ta výroba v těch ostatních zemích o tolik levnější než jinde. A zjišťuje se, že je to často tím, že v těch zemích dřou lidé v mizerných podmínkách, za mizerný plat, a často i bez možnosti volby dělat něco jiného. Objevují se jevy jako dětská práce, nebo se nehledí na ekologii, takže produkce je potom samozřejmě mnohem levnější, když se spousta opatření nedodržuje, nepořizují se drahé filtry, odpad se vypouští bez neutralizace do řek, odpady se vozí do lesa apod. (což jsou jevy, se kterými ekonomie nepočítá, ta vysvětluje rozdílnost nákladů především vyšší technologickou efektivitou, ne tím, že tam dělají otroci)

3. Koronavirus ukázal, že může nastat i situace, kdy se veškerá doprava lidí, zboží i služeb po světě zcela paralyzuje a může tak nastat akutní nedostatek klíčových věcí, které si neumíme najednou rychle vyrobit (viz roušky a ochranné oblečen

Bohužel, paní autorka hodnotí situaci hlavně z ideologické pozice - potravinová soběstačnost je mantra, komunistický výmysl, na který naskakují i jakoby skuteční pravičáci, kterým paní Šichtařová musí opravit názor. Zaprvé autorům myšlenky podsouvá úplnou potravinovou soběstačnost, což nikdo nenavrhuje a banány se pěstovat nechystá. Zadruhé je vědomá nepravda, že když budeme se orientovat na vlastní zdroje potravin a ten zdroj selže (neúroda), budeme mít potíže. Nikdo nebude zakazovat nákup v případě místní neúrody. Zatřetí nechápe prostý fakt, že potraviny vždy byly, jsou a budou strategický zdroj a virus nám ukázal, jak se budou ostatní státy chovat v případě krize, která snadno může zasáhnout celou Evropu nebo svět. Vzpomeňme na prkotiny typu nemoci šílených krav, ptačí chřipku. Kdykoli se může objevit něco mnohem silnějšího, potraviny za pár neděl nebudou k mání a nikdo nám je neprodá, jako ty obyčejné roušky. Za poslední - ten návrh posílí pozici domácích zemědělců, z nichž velká část hospodaří "z ruky do huby" kvůli mnohaleté přezíravé zemědělské politice politiků a ekonomů, jako je paní Šichtařová, pro které je zemědělství podnikání jako každé jiné. A pak je velké divení, proč se masově pěstuje řepka, proč jsou louky zarostlé plevelem, proč není hnůj na doplňování humusu na polích, proč na měšťáky na cyklovýletech skáčou tuny klíšťat a podobně. Ti zemědělci musí totiž z něčeho žít. Vím, o čem mluvím. Moje rodina od revoluce hospodaří na asi 60 hektarech ale radilů, jak to máme dělat je dvanáct do tuctu.

Co by se muselo stát aby skutečně nebylo jídlo?

Řekněme, že se rozšíří nemoc rýže na které je svět skutečně závislý. Slušná část Asie a Afriky umře hlady, ale v Evropě dojde jen k brutálnímu zdražení potravin, na kterém paradoxně naši zemědělci vydělají.

Řekněme, že pšenici napadne těžká choroba (všude na světě hned, což je nepravděpodobné, ale budiž). V čem pomůže, když budeme samostatní v pěstování rajčat, cibule, vepřového či květáku?

Soběstačnost je jen zástěrka pro to, abychom kupovali předražené a nekvalitní výrobky našich potravinářských oligarchů a agrobaronů. Malý farmáři soběstačnost nepotřebujou, jejich kvalitní výrobky si zákazníky vždy najdou.

Vy to už víte jo? Geniální , jedním slovem geniální !

Mě by zajímalo kolik malých českých farmářů dostalo své zboží do řetězců?Nebo si paní Šichtařová a souznějící diskutéři myslí, že regály v řetězcích jsou nafukovací?

Supermarkety potřebují stabilní dodávky celý rok, což malý farmáři nedokáží

Mým odhadem každý z nás kupuje jen 5‰ ze sortimentu, co obchod nabízí. Hrozit hladomorem při potravinové samostatnosti je hloupý nesmysl. To Markéta přehnala. Je to jen akademická debata tzv. ekonomů. Kdyby šlo do tuhého, zpřísní se hospodářská politika a možná i systém. Proč mít v regálech stejnou potravinu ve dvaceti baleních? Mě nasytí jedno.

Přehání to podle mne i v tom, že ji staví jako absolutní. Zatím jsem všude slyšel o - zvýšení potravinové soběstačnosti.

Děkuji Vám za tento článek !Naprosto do puntíku souhlasím !

Mnoho lidí u nás je přímo soběstačností zaslepeno. Zabalí svůj názor do hrdé nacionální noty a pak jsou tito lidé silně nevrlí, když se jim do jejich konstrukce šťourá.

Zvláště v potravinové soběstačnosti hrají emoce u lidí docela prim. Zemědělec, který láskyplně deklaruje svůj milostný vztah k té vzácnosti - půdě je charakterově někde na úrovni Matky Terezi. Ještě když přihodí pár slov o tom, jak pokračuje ve své činnosti po svých předešlých generacích, tak již svatozář kolem jeho hlavy nelze přehlédnout. Lidé si prostě našich zemědělců nesmírně váží a nedají na ně dopustit. Mají tendeci je chránit před takovými grázli jako jste vy nebo já.

Mnoho lidí argumentuje, že právě zemědělství se musí chránit a dotovat, protože zajišťuje "nezbytnou" produkci. Přijde jim naprosto normální, že zemědělství dotujeme i v docela bohatých dobách. Smetou kritický názor slovy "vždyť přeci zemědělství dotují všechny země, a proto je naprosto normální, že se dotuje i u nás".

Já si myslím, že naše vyhladovělá státní pokladna bude velmi nutně potřebovat nakrmit. To určitě nedokáže naše zemědělství, ale jiné obory podnikání, kterých by jsme si měli vážit, i když jsou hanlivě zařazeny ve škatulce zbytných produktů a služeb.