Pokud je náš Vesmír n rozměrný, pro n=5 a více, lze uvažovat o podstatě vědomí a života vůbec na základě kvantových jevů. To vše s podmínkou, že i prostor je kvantovaný a prostorové kvantum je n rozměrné. Jde o soukromou hypotézu, neumím ji experimentálně doložit, ale ani dosavadními znalostmi vyvrátit.

Vyvrátit nelze ani tvrzení, že miliardu světelných let od nás žijí kilometrové červené žáby, které žerou planety, přesto je to evdioentní blbost. Proto, že něco nejde vyvrátit, není ani ten nejmenší argument.

Dále jste nesdělil jediný logický důvod, proč by mělo vědomí souviset s dalšími dimenzemi, tedy nelze tuto myšlenky považovat ani za hypotézu. Existuje navíc silný protiargument: kvantová teorie pole je relativistická, tedy funguje přinejmenším v 4D prostoročase. A vědomí se nijak netýká.

Shrnuto, navržená "hypotéza" je bezcenná.

Článek, který už je nad mé chápání. Sorry, ale v něm a hlavně v diskusi (dosavadní) pod ním, se přete o to, jak funguje vědomí v mozku na bázi kvantové a nebo vůbec takto ne. A až si možná, jednou, na to někdo odpoví - co pak? Budeme vědět, jak funguje přítomnost vědomí? A co to, co vědomí produkuje? Myšlení, logiku, city, morálku, smysly pro umění, krásu, negativní emoce - taky budete hledat kvantové či nekvantové principy jejich fungování? A kde přesně je hranice mezi materiálním světem mechaniky a imaginací? To možná pochopit, by znamenalo vysvětlit vznik života. Už je to na mně moc vědecké, avšak zdravím.

Nepodceňujte své chápání. Psát pojednání o "kvantování vědomí", když o vědomí zároveň nic nevíme, na tom není nic vědeckého ani odborného. Ale tím, že se autor tváří "vědecky" a používá odborné termíny z oblasti fyziky v oblasti, které vůbec odborně nerozumí, ve vás vytváří "mindrák". Pocit že je to "moc vědecké". A přitom je to blábol, který nemá žádný praktický význam.

Příště autor napíše třeba vědecké pojednání o "Kvantových jevech při úderu zobáku Datla černého do stromu v Lužních lesích"

Co tím dlouhým článkem vlastně chcete říct?

Pokud je vědomí produktem lidského mozku - který je složen z nervových buněk, a ty jsou z molekul, atomů... a ty z protonů, neutronů..., různých silových polí atd. atd. - tak jako cokoli jiného ve vesmíru, pak se logicky i na vědomí vztahují fyzikální zákony, včetně kvantové fyziky.

(Pokud by vědomí nebylo produktem lidského mozku, tak se dostáváme do sféry "náboženství".)

Ale není třeba psát sáhodlouhý článek o jednotlivých kvantových jevech, ani přednášku pro doktory, protože neodpovídá na základní otázku - na kterou ale nezná odpověd nikdo ze sedmi a půl miliardy nositelů vědomí na této planetě - jak vědomí vzniká.

Neví to nikdo, přestože ho každý z nás prožívá a používá až do své smrti. A proč vzniká jen v "živé" hmotě a ne v jakékoli hmotě vesmíru (nebo snad ano?). Bez odpovědí na tyto základní otázky nemá smysl studovat detail "kvatového vědomí" na "dvouštěrbinovém experimentu" a jiných oblíbených estrádních číslech kvantové fyziky.

Mimochodem, pokud naše vědomí zpracovává myšlenky (pojmy) a vjemy nějak podobně jako třeba počítač, pak je zcela logické, že všechny naše myšlenky a vjemy musí být nějakým způsobem "kvantovány".

U počítačů je nejmenším "kvantem" binární kód jedniček a nul, ze kterého se pomocí programovacího jazyka tvoří "pojmy", se kterými pak software pracuje dál.

Ano, je to jen pouhá analogie, ale je logické, že by nějak podobně mělo fungovat i naše vědomí. Ale co je nejmenším kvantem "jedniček a nul" našeho vědomí a jak z nich vznikají "pojmy"... to zatím fakt ví jen pánbůh.