Filipe, držme si všichni palce, ať se lidem rozsvítí, a vše se v dobré obrátí. Jedině tak se z toho můžeme vyhrabat se ctí, a zdravou kůží.

Díky za blog!

Já děkuji za návštěvu i komentář Maruško

Filipe, ať se to zamřížování rychle krátí a restauraci se odmřížují

Díky za návštěvu i přání

Jako vždy Přeji pěkný den

Děkuji mockrat,

Filipe, já už se strašně těším, až si zas zaběhnu na pár kousků za svým známým, kterej má na Čerňáku maličkej pivní bar s několika fantastickejma druhama piv. Snad ten klučina celý tohle martýrium vydrží a zase otevře.

Díky, držím vám palce oběma

Nu, bylo by to fajn, ale nevim, nevím. Zrovna u těch praček bych moc optimismem nehýřil. Každopádně držím palce.

A přidám jedno svoje optimistické přání. Pivovary by si mohly uvědomit, jak jsou pro ně sudy a tanky důležité a přestat si na hospodských dohánět tržby, které jim utíkají v řetězcích na lahvích a plechovkách díky cenám, do kterých je nevybíravě tlačí markety.

Díky za návštěvu i pěkné přání

Dobrý den pane Vracovský. Vy jste prostě nenapravitelný optimista. Moje žena je ze stejné branže jako vy a za těch pětadvacet let co jsme spolu, už jako kuchařka prošla x kuchyněmi nejvšemožnějších podniků. Od malých hospůdek až po velký podnik na václaváku. Vařila i na lodích na Vltavě a v restauraci na letišti VH. Teď sedí doma zatím na 60%, ale čert ví jak to bude dál. Díky tomu ale mezi naše rodinné kamarády patří několik dalších kuchařů a kuchařek (i dva šéfkuchaři ).

Proč to ale píšu. Mám dost zprostředkovaných informací abych si udělal obrázek. Lidí jako vy je málo a proto se nezmění nic.

Dobrý den, inu jsem optimista... otazníků směrem k budoucnosti bude spousta, tuto situaci ještě nikdo z nás nezažil. Díky za návštěvu i komentář

Máte recht. A karmu. Bylo by fajn, aby bylo více kvalitních restaurací - třeba jen s 5-6 jídly v nabídce, kde by bylo těžké dilema, co zvolit, protože vše vypadá ( a posléze chutná) lákavě.

Teď se snažím podporovat dobré restaurace - nechávám si od nich vozit jídlo domů - vím, že už to není přesně ono, když to tahám z těch plastových deklů - ale mám pocit, že jim pomáhám přežít tuhle dobu.

A těším se, až zase zajdu s rodinou třeba do přívozského Loftu, kde je jehněčí jedna báseň, k tomu Montepulcianské a pohoda jazz.

Pěkný den, Filipe.

Díky moc za návštěvu i komentář, a přání pěkného dne rád opětuji