Pane Floriáne, znovu vás znejistil pisálek pan Schwarzmann, který nerozlišuje atomy od atomových jader. Jde mu pravděpodobné jen o senzaci.

Světlo je vlnění, tudíž se nemůže vlna od vlny odrazit. Ale stále se objevují "experti", kteří chtějí prokázat Albertovy bludy a tak se dostat na jeho úrovenˇ.

Odraz světla může způsobit pouze atom (látková částice), nikoliv foton (graviton), protože srážky mezi gravitony, jsou neustálou realitou a tou je vlnění gravitonového éteru.

Pokus si můžeme udělat i doma, nebo ve školním kabinetě a nemusíme mít ani urychlovač.

K pokusu postačí dvě laserová ukazovátka a skleněná nádoba a vývěva.

V nádobě vyčerpáme vzduch a laserovými ukazovátky zkřížíme dva paprsky.

Pokud se nám objeví třetí (smíšený, nebo rozptýlený) paprsek, může mít pan Schwarzmann pravdu. Ale věřte, že se neobjeví.

Kdyby tomu tak bylo, nemohli bychom vůbec používat rádiové vlny, protože by se navzájem rušily.

Tady je spis otazka zda to jine chovani svetla nesouvisi treba s jeho hustotou kdy se začne chovat jako částice a odrážet se od sebe - to jsou ty lasery které jsou asi o něco silnější než ty ukazovatka ... to by totiz odpovídalo tomu ze z toho laseru můžete treba udělat částici když ho zpresujete - treba ho srazíte nebo ho necháte rotovat na limitne málem bodě - no to by mne zajímalo zda v Brezanech už se jim něco takového povedlo nebo jestli tam furt ještě jen opékaj kuřata ... ;-)

... jinak je tam rovněž článek ze i světlo se může odrazit samo od sebe a ze se takto chová i jako částice ...

https://www.e15.cz/magazin/svetlo-muze-reagovat-samo-se-sebou-dokazali-vedci-pri-vyzkumu-na-urychlovaci-1336985

... ted ještě zjistit jestli částice hmota se může chovat jako světlo. Ale myslím ze jste psal ze někde uz zastavily i světlo ...

Zkuste se podívat na experimenty s elektrony (dvojštěrbinový experiment, určení meze rozlišení elektronového a optického mikroskopu)

Pane Floriáne, sice jsem v mém blogu popisoval, proč explodují hvězdy, ale nějakou oklikou jste se dostal k našemu Měsíci. Vidím, že vás to zaujímá, tak se pokusím vysvětlit tuto záhadu originálním způsobem, jak jinak.

Naši Zeměkouli a náš Měsíc si můžeme představit, jako dvě hmotná tělesa, na které působí gravitace. Tato síla (protože gravitace je síla) přitlačuje tyto tělesa k sobě, takže by se měla za určitou dobu srazit. Proč se nesrazí? Protože je tam ještě další pohyb. Když si odmyslíme gravitaci, tak vidíme, že se Měsíc pohybuje po tečně k oběžné dráze. Čilí Měsíc má určitou rychlost a hmotnost, to je hybnost a pohybuje se po přímce. Pro lepší představu se to můžeme nakreslit. Nakreslíme kružnici a k ní sestrojíme tečnu. (tečna se dotýká kružnice v jednom bodě "A"). Z tohoto bodu naměříme vzdálenost "v" a uděláme na tečně druhý bod "B". To je vzdálenost, kterou by urazil Měsíc za dobu "t", kdyby neexistovala gravitační síla.

Nyní si odmyslíme rychlost Měsíce po tečně a propojíme bod "B" se středem kružnice. Přímka nám vytvoří bod "C" na kružnici. Vzdálenost mezi body "B" a" C" je vzdálenost volného pádu Měsíce k Zemi, za dobu "t". Kdyby jsme tento postup opakovali stále dokola, tak by jsme dostali body na kružnici. Z toho je vidět, že oběh Měsíce se skládá z pohybu rovnoměrného přímočarého a z volného pádu. Doufám, že jsem to popsal srozumitelně.

to ano není to primo vysvětlení exploze ... ale zadna velka obklika ;-) - měsíc a Země je přímým vysledkem te exploze . Dostal jsem se k tomu tak ze nekde v prvnim prispevku popisuji svou predstavu exploze hvezdy v. tom ze se ucpe bod singularity (střed největšího gravitacniho tlaku) kde hmota ze sebe zdime energii na jedne strane za vzniku tezkych prvku a na druhé straně s uvolnenou energii (limitně jako pohyb nehmotnych částic rychlosti svetla). A kdyz se to ucpe tak to bouchne tezsi prvky se odhodi dal lehke se vrati zpet a jede to dal. Mne totiz na te explozi hvezdy zajima prave ta rychlost tech hmotnych castic protoze si myslim ze hmota bude mit ze sve podstaty rotujici energie v sobe limit k jejimu moznemu urychleni. Ted jsem četl článek ze v roce 2018 urychlili v UHC i atom olova s jednim elektronem na rychlost blízkou světla ale porad ta rychlost světla bude přístupná jen nehmotnym částicím - tedy nerotujicim ...

... jinak tomu naprosto rozumím ale problém u tohoto vysvětlení je ten ze právě nevysvětluje proč ma měsíc zrovna přesně tuto rychlost že nespadne ani neodlitne a coz jsem se tedy pokusil zde vysvetlit ... neuvádí to totiz ani F. a zřejmě ani K. a ani jeho hlavni strážce Principu jako písma svatého pan J., který je z úcty dává jen k nahlédnutí ;-)

Ono kdyz to zobecnim tak větší tělesa vždy vznikají srážkami s menšími a to ze všech směru takže jejich rychlost se zákonitě musí prumerovat k nějaké celkové rychlosti celého toho prostředí což bude třeba tech vesmirnÿch cca 200 km/s. A kdyz z toho vznikne hvězda která uz bude mít hodně zprzmerovanou rychlost tak začne vyzařovat energii do všech směru což ji ještě víc stabilizuje polohu tedy pomalost. Limitně pak černá díra která by mela byt i svou rychlosti celkového pohybu pak nejvíce zprumerovana - defacto se srazí s energii ze všech směru. No jako spravny pozorovatel se zabyvam zkratka zjevnou pomalosti hmoty kdyz různé sci-fi pohádky od Alberta az po Star Trek vypráví o něčem pobekud jinem ... ;

No nevím nejdřív doufám že musíte vědět co pozorujete a pak to teprve měřit aspon ja to takto mám. Newton byl sice genius a bůh ale přesto gravitaci studoval na měsíci a nikoliv na stromě. Protože na měsíci bylo zajímavé ze nespadne ačkoliv jednodussi to mel studovat na strome, ale to by asi nevynikla zas jeho genialita ;-) No podívám se na to jestli mi to driv nenaservirujete na zlatém podnose přímo pod nos ;-) Ale i tak to nebude nic jiného než názor pana N. - to totiz ale úplně stačí;-)

Jenže i znalost toho, co pozorujete, ja kvantitativní. Musíte vědět kam se podívat a na co se dívat, případně i jak dlouho se dívat (a čas, polohha nebo směr jsou kvantitativní údaje). Výsledkem pozorování obvykle bývá zjištění kolik čeho, za jak dlouho a jak se změnilo. Opět kvantitativní údaje. Jakmile máte nějakou hypotézu (a Vy zde předkládáte jakousy rotační hypotézu), je před pozorováním vhodné určit, jaké výsledky jsou s hypotézou v souladu a jaké ne, případně s jakou přesností je třeba měřit, aby to bylo možno rozlišit.

Co se týče Newtona: jeho význam tkví kromě jiného v tom, že studoval obojí a propojil to pohybovými zákony v jeden celek. Ještě století před ním bylo něco takového prakticky nemyslitelné - translunární a sublunární sféry se měly podle tehdejší filosofie chovat zcela odlišně.

Stačí, když pro konkrétní příklad konkrétního pozorovatelného pohybu (a'ť už je to jablko, Měsíc, elektron, nebo cokoliv jiného) konkrétně popíšete, kolik a čeho a jakým směrem tam rotuje a jak se ona konkrétní velikost konkrétně změní, pokud se změní parametry pohybu (například dojde k zrychlení či zpomalení o konkrétní hodnotu). Pokud je Váš popis fyzikálně k něčemu, měl by být schopen takovéhoto konkrétního vyjádření. Pokud je fyzikálně k ničemu, nic konkrétního z něj nevypadne.

Odkaz na Newtona jsem Vám poslal. To tam nevidíte, co píše o Měsíci? Předpokládal jsem, že relativně kompaktní pasáže o Měsíci snad zvládnete sám dohledat pomocí vyhladávacího okénka, které je na té stránce vedle textu.

To byla reakce na příspěvek 2.4.2020 11:52 pana JF.

Mám čím dál tím větší pocit, že ve skutečnosti jste odborně fundovaný a ty koniny si vymýšlíte jen pro vlastní pobavení.

Tím myslíte koho, pane Št'astný?

Koukám že je to tady po výbuchu supernovy samá jasnost nad jasnost snad i jasnější než samotná jasnost supernovy ;-) Nelze se pak snad ani nezeptat jaký byl asi záměr nejjasnějšího tohleto nechat vybouchnout? Není to jen jeden z mezistupňů kaskády výbuchů za kterého z jasnosti vzniká něco méně jasného a což je hmota a ještě hmotnější? Dovolim si tedy nadhodit něco méně jasného aspoň pro mou zanedbatelnou maličkost ;-) - Pokud se jasnost pohybuje rychlosti světla, jakou rychlostí se pohybuje její opak? Třeba v podobě kosmické rachejtle s pozorovatelem a kukackami uvnitř ? ;-) No ted se uvidi jestli jasnosti neuhasnou ještě rychleji než samotna supernova ;-))) No já to teď budu raději jen z povzdálí pozorovat abych nebyl oslněn. ;-) ... neb pozorovatelů není nikdy dost ;-)))

Nechci říkat ze jsem to říkal ;-) ale aspoň ze to tu nevypadá jak na oslavách zasloužilých umelcu se zápisky do pamatnicku k uctění jejich věčné slávy a mozna i trochu ohrati na jejich zarivem a planoucin slunci ;-) myslím ze to může ponekud oslnovat rozum ;-) a bránit pokroku. ;-) Lépe bylo poskytnout spise kriticky postoj vedoucí k zamyšlení - no třeba jako zde. ;-)

Bravo, myslím, že pomocí dostatečného množství boldu, verzalek a používání slovíčka blud tu revoluci ve fyzice nakonec dotahnete do konce.

Bez obav.

Děsivé.

Chápu, že pro odborníka vašich výšin je rozdíl mezi novou a supernovou zanedbatelný. Je to jen pochybná nomenklatura 'tradičních' negeniálních vědátorů.

Obzvlášť pozoruhodné je, že standardní termojadernou reakcí vznikají prvky těžší než železo. Železo má (snad i podle vašich geniálních výpočtů) největší koncentraci hmoty v jádře. Chtělo by to další geniální teorii, jak gravitonový tlak způsobí, že pod tlakem jádro oteče.

Pokud bych to podal vaším stylem, bylo by to opravdu děsivé, protože jste z mého blogu nepochopil vůbec nic, pane Čížku. Pokud mate jinou představu, proč explodují supernovy, tak to tady jistě popíšete. Děkuji.

Máte v blogu drobnou nepřesnost. V jádře hvězdy je ve skutečnosti ještě jedno větší slunce tvořené vakuem. A když pak to vnější menší slunce tlačí na to větší vnitřní, tak gravitony z vakua pak způsobí ten výbuch protože jsou moc stlačený. Takhle to je.

Vaším příspěvkem se nehodlám zabývat, protože dobře vím, kde se u vás skrývá vakuum. Stačí si prohlédnout vaší fotografii, pane Frech. Ale v momentální situaci je smích dobrý lék. Takže vám děkuji.