Stejně jsme "sankovaly" se sestrou. Igelit z kravina vycpany senem. Kopec před domem.

Mamka šila pracovní rukavice, ty se skládaly do těch pytlů, tak nebyla nouze a kravín za rohem. Tehdy byl i stoh slámy. Dneska je sláma cenná surovina.

Dobrá zábava taky byla skákat do zavátých jam, kde byly třeba i dva metry sněhu.

No to bylo bezvadné.

Tato zima je ten největší hnus, co jsem kdy zažil, a to naprosto suverénně. Ne, není nijak extrémně teplá, za prd stojí zimy od roku 1988, od té doby byly jen asi 3 zdařilejší parodie, naposledy v roce 2010. Ale už 3 měsíce v kuse je každý den úplně stejně, a to zataženo nízkou oblačností, tedy s výjimkou vrcholů hor, srážky žádné, slunce žádné, prostě mrtvé počasí. Ať už to skončí a začne jaro. Naštěstí je to otázka max 2 týdnů, pak doba nekonečné inverze skončí. A téměř jistě bude horké a suché jaro a léto. S výjimkou jednoho či dvou dnů, kdy vše zmrzne.

Tak to nejsou povzbudivé předpovědi. Ale na jarní sluníčko se těšíme snad všichni. Děkuji za reakci.

Dani, hezké vzpomínky. Na igelitu jsme jezdili i s Honzou coby mladí manželé v Krkonoších. Pravda je, že druhý den byl někdy problém dosednout na dřevěnou židli. :-)))

No když se vycpal slámou nebylo to, tak hrozné ovšem někteří odvážlivci jezdili bez výstelky, což bylo drsné. Hezký den Soni.

I u nás v Praze se tenkrát bobovalo a sáňkovalo ostošest. Na dvorku jsme stavěli sněhuláky a iglů. A na uhelné prázdniny ve třetí třídě si taky pamatuju!

Díky za připomenutí, Danko.

Pavli, určitě všechny děti byly rády. Jsou to hezké vzpomínky, při psaní tohoto blogu, jsem byla zase dítě a vybavily se mi ty divoké jízdy.

"Uhelné prázdniny" jsme měli jen jednou, na střední škole Brně, ale při dojíždění na vyšší stupeň ZŠ do vedlejší obce Ž... nám někdy v zimě kvůli závějím nepřijel autobus - takže jsme se od autobusové zastávky vrátili domů... Potěšilo nás to. Díky za vzpomínku.

Děkuji, také za milou reakci. Já přesně nevím v kterém roce to bylo, ale byla jsem na základce ještě. Hezký den přeji.

Dani, krasne, pripomnela jsi mi detstvi

Honzo i sobě. Dneska v noci trošku spadl nějaký poprašek. Na sáňkování to není.

Uhelné prázdniny jsme měli jen jednou a nic jsem z nich neměla, přišly děti od sousedů a učili jsme se u nás doma. Ale občas byly chřipkové.

Jejda, tak to já si na učení ani nevzpomněla. Hezký den Klárko.

Děkuji Davide.

Danko, nádherná vzpomínka. Malý Honzík letos poprvé "ukusil" boby, moc se mu to na nich líbilo. Ale sněhu poskrovnu.

Teď když jsem dospělá jsem vděčná za mírnější zimu, ale je to takové jiné. Tady o sníh nebyla nouze.