První vlak s pomocíUNRA naložený masovými konzervami, šatstvem, botami, léky a zdravotnickým materiálem dorazil do východoslovenského Trebišova 2. května 1945. Zboží na československé území dováženo po železnici nebo v nákladních automobilech. Aby mohlo být dopraveno co nejrychleji, UNRRA nám věnovala desítky lokomotiv, tisíce vagónů, aut a také hektolitrů benzínu a nafty. V rámci poválečné pomoci k nám byla, vedle masových konzerv, dovážena především mouka, kondenzované i sušené mléko, ovesné vločky, káva, kakao, čaj, čokoláda, sušená vejce, sardinky, makaróny, rýže, hrozinky, vanilka, pepř, džemy, sušenky, máslo i margarín, a také předmět touhy snad všech tehdejších dětí — žvýkačky. Některé z těchto komodit byly u nás naprosto neznámé — například burákové máslo, sušené maso nebo grapefruitové, rybízové a rajčatové džusy. Ministerstvo výživy proto v roce 1946 vydalo speciální brožurku nazvanou Jak připravovat zboží UNRRA, ve které názorně popisovalo, co je možné z jednotlivých potravin v kuchyni vytvořit. Jiné pochutiny, například zrnkovou kávu nebo čokoládu, lidé neviděli po dlouhé válečné roky, kdy si museli vystačit s nejrůznějšími náhražkami. Děti narozené na počátku okupace pak poprvé ochutnaly pomeranče, kakao nebo datle. UNRRA k nám dodávala nejen potraviny, ale také šatstvo, látky, obuv, pneumatiky, léky a zdravotnický materiál, dokonce celá vybavení nemocnic včetně sanitek, zubařské nástroje, rentgenové filmy, mýdlo, cigarety, obilí (například ještě v březnu 1946 byl každý třetí bochník upečen z obilí od UNRRY), traktory, umělá hnojiva, autobusy, mostní konstrukce, krávy, ovce, koně, dokonce i líhňová vejce, z kterých se až u nás vyklubala kuřata. Celkem Československo obdrželo pomoc za zhruba 270 milionů dolarů. Kromě toho UNRRA pomáhala organizovat návrat vězňů z koncentračních táborů nebo pátrala po dětech zavlečených do Německa. Její činnost v Československu byla oficiálně ukončena k 30. červnu 1947, ale dobíhala ještě řadu následujících měsíců.

Máte pravdu, soustruhu Komárku! Kvalitní brambory za 25,-! Kde to jsme? To je teror. To totiž znamená, že někdy v roce 85 bylo kilo takových brambor za 2,50! A bylo? Nooo jistěěěě, Smiřicky!

Zbytek těch vylhaných komunistických kydů (viz prý justiční vražda ER) komentovat nebudu.Vám už to brzy spočítá jiný soudce.

Neprovdala se vaše dcera za nějakého Vyorala?

v r.47 po neúrodě, kdy hrozil doslova hlad, odmítly (tedy USA) potravinovou pomoc naší zemi, atd.

Zdroj: https://josefkomarek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=743096

Veřejně lžete. Naopak nám Moskva zakázala v polovině 47. roku pokračovat v jednání o přijetí americké pomoci (Marshallův plán) a dokonce vypovědět už dvě nasmlouvané půjčky z USA z roku 1946.

A moje babička brala na počátku 80. let důchod 600kčs, takže si to můžete proskotačit s tehdejší cenou brambor 2kčs/kg.

A kdopak nám ještě v r. 1946 poskytnout úvěr, což přirovnal Tigrid k výbuchu atomové bomby?

No a 2 koruny se rovná dnešním 20 korunám z hlediska cenové hladiny.

Článek jsem nedočetl celý, připomínalo mi to brožurku "Poučení z krizového vývoje"

Nicméně k nadpisu.

Je zcela jisté, že ceny potravin rostou. Ty rostly i za komunismu, při desetině výběrů zboží. Nicméně je zde jeden podstatný fakt. Vzhledem k průměrnému platu a průměrnému důchodu jsou ceny potravin nižší a to i ty brambory než za komunistů.

Proč k průměru? Protože to je nejsnadnější pro porovnání. Za komunistů byla také průměrná mzda, tuším 3 200 Kčs, ale například prodavačka měla kolem 1 200, já jako nastupující lesník jsem měl tabulkově 1 150, více jsem dostat nemohl. Moje mamka jako ekonomka měla 1 750 Kčs a otec jako hlavní zootechnik měl přes ty tři tisíce

Fakt je ten, že krizový vývoj to byl.

Ale v roce 1968 mohl sběrač za kilogram borůvek dostat 8,50, dnes 85 korun, kde máte nějaký pokrok?

Náborový článek pro Agitační středisko.

Dotované ceny některých potravin nakonec sloužily k tomu, že se u nás měla dobře prasata.

A z čeho se dělaly bůčky pro havíře?

Já jsem v tu dobu měl plat 2 500 Kč a moje žena 1 300 Kč. Inkaso bylo 600 Kč, ( dnes 5 500 Kč) boty stály 300 Kč, dámské kozačky 600 Kč, dětské boty stály 150 Kč, bunda na dítě 300 – 350 Kč. Pračka v tu dobu byla za 10 000 Kč, video v té době stálo 30 000 Kč. Pokud žena byla na mateřské a měla 600 Kč a to 26 týdnů a pak už nic. U druhého dítě to bylo 1200 Kč a to 26 týdnů a pak do dvou let 500 Kč. Porovnejte to s dnešní mateřskou. Máslo stálo 10 Kč to je, jako kdyby stálo dnes 100 Kč. Kilo hovězího stálo 36 Kč, to je jako kdyby dnes stálo 360 Kč. Když jsme si vzali barevnou televizi na multiservis, tak jsme po dobu šesti let platili 360 Kč měsíčně Tak ať mně někdo vykládá, jak bylo za komunistů dobře.

To je zbytečné ... on si prostě vytáhne nejkřiklavější případ dnešních dnů - brambory - a bude tím pytlem mlátit o stůl a hulákat jak se mají důchodci zle. něco jako před lety máslo za 70Kč

Z tohohle člověka a jeho výplodu se mě chce https://youtu.be/PvP2ehmq2wo

Julius Rosenberg, popravený s manželkou Ethel v roce 1953 za předávání informací o americkém jaderném výzkumu Moskvě, byl skutečně sovětský špion. Po prostudování materiálů odtajněných před týdnem to vůbec poprvé přiznali jejich dva synové - Michael a Robert. Pravdu ukázaly odtajněné složky amerických tajných služeb, které federální soud v srpnu 2008 nařídil zveřejnit a které se bratrům po letech soudních bitev podařilo získat teprve - symbolicky 11. září. Po týdnu se odhodlali veřejně přiznat, že v případě otce se mýlili.

Ale říká vám něco dezinformace? Proč by si nějaké výzvědné služby nepřipsaly sem tam nějaké zásluhy?

Zkrátit o 80% a strukturovat. Jo a cena není důstojný nástroj v rukou dobrotivého státu, ale výsledek nabídky a poptávky.

Ale to platí vždy.