V zásadě nejsou v tomhle článku žádné nepravdivé nebo nepřesné údaje, ale stejně se nemůžu ubránit dojmu, že by se dal ze stejných dat poskládat naprosto opačně vyznívající. Jenom by stačilo místo odbytí nezanedbatelné výhody větou "Tím však vše pozitivní končí" naopak vzít riziko úniku dat jednou větou, uzavřít prohlášením, že "Tím vše negativní končí" a pak rozebírat případy, kdy interakce léků lidem uškodila.

Systém zkrátka přináší výhody a nevýhody a dá se do něj nezapojovat. Nakonec pokud vím, tak zdravotnictví hodně stojí na principu předpokládaného souhlasu, ať už se jedná o očkování nebo dárcovství orgánů.

V zásadě máte pravdu, článek, aby byl čitelný, nesmí být dlouhý. Nijak nepopírám benefit, že se lékař dozví, které léky byly předepsány, případně je upozorněn na možné interakce (nikdo nemůže vědět všechno, negativní důsledky léčby zná každý u "svých léků z oboru" u těch ostatních jen okrajově a nesystematicky.

Článek chtěl upozornit na to, že pokud bude uplatněn onen sdílený lékový záznam, je třeba pominout onu část H. přísahy a do jisté míry se vykašlat na dodržování lékařského tajemství.

Lékařské tajemství jistě smysl má a každý pacient to ví. Zavedení systému "Sdíleného lékového záznamu" spolu s e receptem iniciovalo, odůvodňovalo a prosadilo současné vedení ministerstva . ČLK opakovaně upozorňovala na rizika projektu..Doufám, že nákladný systém přinese výhody pacientům a ošetřujícím lékařům, nikoliv kšeftařům s citlivými daty..

Zajímalo by mě, jaké "výhody kšeftařů s citlivými údaji" mají tutéž váhu jako smrt nebo zmrzačení pacienta.

Když shrnu všechny své zkušenosti ohledně dodržení lékařského tajemství, tak ta věc se sdílením dat už je jen třešinkou na dortu. Například návštěva na urgenci Vinohradské nemocnice s vyděšenou starou matkou. Po vyšetření mi doktorka ve dveřích ordinace zvučným hlasem sděluje, že na plicích je rakovinný nádor a dodá, co se divíte, když kouřila. A to celé tak, že to slyší celá narvaná čekárna. Jaké štěstí, že matka je nahluchlá a v šoku, protože nakonec to žádný nádor nebyl, ale to je jiný příběh. Nebo obvyklá scénka z lékárny, kdy lékárnice patřičně nahlas (opět lékárna plná lidí a jde o maloměsto) dává nevyžádané rady k nějakému léku a klidně zmíní i diagnosu (psychiatrickou). Nebo běžný postup v nejmenované akademické instituci, kde pokud zaměstnanec onemocněl a šéfové se to nějak nezdálo, došla si k závodní lékařce a ta jí poskytla veškeré informace. A mohla bych pokračovat, všechno osobní zkušenosti, bohužel...

Vše, co jste popsala, je dokladem katastrofální nevědomosti zainteresovaných. Vykládat o diagnose před plnou čekárnou, řeči lékárnice, která ví pendrek, co nemocnému je atd. je prostě hrůza.

Je nutné se na to podívat z více stran. Stranil jsem IZIPu v naději, že v budoucnu se potvrdí možný přesah i do ciziny a ve Španělsku se doktor se kterým se nedomluvím dozví jakou mám alergii a jaké beru léky. Cílem bude, že mi nepředepíše lék s kontraindikací na mé léky. Podobně to může být i u lékového profilu v e-preskripci nyní (snad brzo). Tak však uvažuje málo lidí a raději se bojí. Předpokládám, že nemají bankovní účet a výplatu si nosí keš ...

Problém je i ve výchově lékařů. Pokud se nepověsí (obrazně) veřejně pár doktorů za koukání kam nemají (podle žurnálování, na to to tam je) tak se to nenaučí. Bohužel se k tomu sami nemají a navzájem se chrání. Zkušenost: kdysi se léčíl jeden pan ministr kultury na MOU a když umřel, tak si pan ředitel promluvil s těmi, kreří byli zvědaví, jaký měli profesní důvod studovat dokumentaci. Snad se poučili ?!

Včera jsem byl u převozu nemocného dítěte z hor - řekl panu doktorovi, že nemůže Paralen, přesto to zkusil .... Vyblinkal ho a bylo mu lépe. Co na to říci.

Jsou to lidi a neberou nás vždy vážně.

Přesně, jak píšete. Kde můžu požádat, aby lékaři neměli přístup ke všem lékům, které beru. U určitých lékařů, by to totiž mohlo okamžitě automaticky směřovat na bagatelizování nemocí s výmluvou na jinou chorobu.

https://www.epreskripce.cz/aktuality/vyjadreni-souhlasu-nesouhlasu-s-nahlizenim-zdravotnickych-pracovniku-do-lekoveho-zaznamu

Já už nesouhlas udělal. Protože nejsem rád v jakýchkoliv databázích. Alespoň ne víc, než je nezbytně nutné.

Spousta lidí řeší, že když jsou ta data na internetu, jde se k nim dostat skrze prolomení. To je nepříjemné, ale při dobře řešeném šifrování by to prolamování trvalo extrémně dlouho (nabízí se samozřejmě otázka, zda šifrování bude dobře řešené).

Ale jak píše autor, podstatné především je, že to prolamování není vůbec potřeba. V ordinaci k záznamům měl přístup doktor a sestra, tím to haslo. Sestra ani doktor neměli moc motivaci se v tom prohrabovat. V okamžiku kdy to je dostupné na internetu a přístup má najednou kde kdo (sice s pseudoargumentem "ale přístupy se logují ...") je prostě tohle celé pasé. Najednou se k tomu dá dostat daleko snáz - přesvědčit někoho kdo má přístup (ať už penězi či sociálním inženýrstvím) ale hlavně najednou k tomu má často přístup "kde kdo". Nějaká taková ta pastička typu "v ojedinělých případech ... měla mít přístup policie, úřad ...", a je to, Dantovo peklo se otevřelo.

Pak už je jen otázka jak ojedinělé ty případy budou, a zda se třeba nebudete jednou divit, že policista si může ověřit váš zdravotní stav online při silniční kontrole. Protože pokud je dnes možnost že v případě toho či tamtoho tam ten přístup "ojediněle" může získat, je jen otázka času kdy to bude stejné jak s odposlechy - policie najde pár soudců, a najednou se odposlouchává kde kdo, včetně předsedy vlády.

Dobrá úvaha. Naše lékařská přísaha smysl rozhodně má, aspoň jako ideál. To co popisuješ, onen švédský stůl informací o zdravotním stavu i pro oči a uši nepovolané, je dalším vážným varováním, že jsme zase o krůček blíže k nesvobodě. Demokracie s tím nemá co dělat. A pro mě další důvod usilovat o vznik skutečně privátního sektoru zdravotnictví, neboť v tom veřejném sektoru to začíná smrdět čím dál víc...

Skutečně privátní zdravotnictví by bylo potřeba. Ale obávám se, že by také muselo dodržovat i nesmyslně zákony Ministerstva zdravotnictví.

Když mne v červnu odvezla rychlá, moje dcera věděla, ještě než jsem se vrátila zpět domů, co mi je. prý lékařské tajemství...

Bohunko z Telče, aspoň vidíš, jakej je tady binec. Dík za návštěvu.

Děkuji za připomenutí, musím rychle najít, kde se má podat ten nesouhlas.

Připomenu ještě jeden užitečný starší článek: iDnes,

Vladimíra Bošková,

Data o farmakoterapii: jsem odpírač