Dobře napsané, pane autore.

Teze máte v podstatě nastaveny správně. Pouze jste narazil z nesprávného sudu. Já Zemana cením za obohacení češtiny, např. Inflace - Jeho slov. Nelze jej brát vážně, pokoušel jsem se. On udělá i dobrý rétorický krok, aby jej tím druhým popřel. Tak nějak se chová účelový žvanil. Dojde do fáze, kdy i něco rozumné už sděluje - K ničemu to není ! Vedle ekonomie, inflace - rovněž fyzikální obohacení ! Dno, nemá konce. Pod ním je další a další ! Mluv pravdu m. - Jan Hus ! - Mluv si co chceš i lži, není problém ...!

To neříkám já !, to říkají soudy, které již prohrál a usvědčily jej. Miloše nic nebolí - Myslí mu to dobře. Jeho existence - bolí mne. Co o něm jednou bude psáno netuším? Sveřepý a zavilý jedinec, který vládl v epoše K. Gotta. Neúnavný piklíř, pučista a voluntaristický shazovatel a jmenovatel = Svých Vlád. Červotoč parlamentní demokracie - Prosazovatel prezidentského sytému. Porušovatel Zákona ČR = Bez problémů jmenoval ministra financí Bureše, aniž by měl Lustrační osvědčení. Ten mu následně později vyhověl = Zachránil jej, před Ústavní žalobou ! Závěrem - Já kriticky prezidenta nehodnotím - Zběžně a fakticky popisuji zákon jeho Pontifikátu ! Jde o kropiče všeho padlého, a proto je mezi prapodivnými existencemi StB a KSČm, poměrně oblíben ! Pomáhají mu s volební kampaní a žijí si pěkně dodnes ! ...

Pane Bučku,

ten článek je a proiri o Zemanovi? Pak jste jej, bohužel, nepochopil.

Odpracovat si své při zachování kvality za co nejkratší čas, je sice efektivní, vede však většinou jen ke standardním výsledkům. Pokud má být výstup nadprůměrný, vyžaduje mnoho času i neefektivního, přesto, že je třeba nápad skvělý.

Dle nadpisu článku jsem si představovala inspirativní čtení, ale nedočetla jsem, nedalo se

Paní Pavlíková, jestli jste v článku hledala inspiraci, tak jste nepochopila nebo nechtěla pochopit jeho kontext.

Snad bych vám i věřil, že to myslíte upřímně a vaše záměry jsou křišťálově čisté, kdybyste se nezaštiťoval "autoritami", které jsou přímo pravzorem všeho, co pranýřujete a co chcete napravovat.

Pane Grubere, přečetla jsem si, že jste zakladatel oboru "techniky duševní práce, ........................." a tak dál a tak dál."

To, co dnes píšete, je vlastně neradostné zhodnocení i Vaší práce. Tolik knih jste napsal a výsledek? Jen slova.

Mocní miliardáři nám stále více vstupují do našeho života a už nejde jen o ten život pracovní, ale i osobní, ten za dveřmi našeho soukromí. Důsledek vidíme kolem sebe, nejen rozdělená společnost, ale hlavně posilování role státu, nová nařízení, nové zákazy. To vyžaduje více peněz z našich peněženek. Další důsledek moci oligarchů jsou kartely a to pro nás znamená vysoké ceny. Jednoduchým porovnáním s kupní silou okolních států, je jasné jak to u nás chodí. Co slyšíme z prohlášení vrcholných zástupů státu, těch co jsou závislí na udržení přísunu miliard ze státních peněz? No přece hlavně žádnou kritiku, kritici jsou blbci, nevzdělanci a neví co mluví a pozor novinka, myšlení bolí, myslete prosím, jak si vrchnost přeje a nesmí vám vadit, že to osobně bolí, zvykněte si na bolest, bude jí víc. No nevím, mě to poselství docela vadí. Myšlení totiž vůbec nemá bolet, má přinášet radost, radost z toho, že jsem na něco přišel, že jsem něco objevil, ten adrenalin z objevu je nádherný.

Poselství je jiné, neuzavírejte sebe, před rodinou, přáteli, spolupracovníky a hledejte nové přátele, otevřete se myšlenkám a objevům. Používejte kritické myšlení a mějte radost ze svých objevů, diskutujte o nich a nebojte se kritiků, posouvají vás dál. Je to prosté. Myšlení nesmí bolet!!!

To je přesné, myšlení má být kritické i tvůrčí a je člověku přirozené.

Myšlení bolí je hloupý bonmot.

Zeman může být rád, že hodně lidí nemyslí. Jinak by nebyl prezidentem. A že se s kritikou přidal jeho oposmluvní kumpán Klaus, je symbolické.

Milá stařenko, přečtěte si znovu titulek blogu a třeba Vám údivem spadne bradička až se papulka otevře údivem, jakpak těch pár slůvek na Vás sedí.