Zvláštní, během několika málo dní už třetí blog o nelásce k vánocům. A všechny psaly ženy. A nejsmutnější je, že téměř všechny si sebou nesou negativní zážitky z dětství, z mládí. Kolik takových smutných lidiček žije mezi námi, aniž bychom o nich věděli? Sice vás neznám ale zkuste si natočit plnou vanu, s oblíbenou vůní, zapálit svíčku, otevřít lahvínku vina, pustit si koledy, a říct si, ještě není tak zle, aby nemohlo být hůře. Držím vám palce.

"Dědečku, proč mne potkalo tolik věcí?"

Starý přemýšlel. "To se jen zdá," povídal konečně. "Co člověka potkává, vychází z něho. To se jen tak z tebe odmotává jako z klubka."

Karel Čapek - Krakatit - Kapitola LIII.

Zamyšleně vnímám tu trpkost ve vašem psaní a je mi z toho smutno. Jak vám ukázat, že svět je fajn, když ho jako ne-fajn vidí i vaše máma i vy sama tak nějak dlouhodobě?

Jak se vlastně sundávají takové ty brýle, které každému z nás překládají svět? Jak je možné, že podobnou situaci někdo vidí jako dobrou nebo užitečnou a jiného zraňuje?

Připomněla jste mi totiž dobu, kdy jsem byla s dětmi sama. Peněz rozhodně nebylo, k tomu jsem v té době studovala (takže nebyl ani čas) a přesto si to pamatuji jako dobu, kdy jsme hráli divadlo s vlastnoručně pletenými maňásky a na silvestra u nás spala hromada kamarádů dětí, které se na Nový rok rozložily po zemi u pohádky, zatímco já jsem si rozložila v koutě otázky z teorie informací a u čaje s rumem si to soukala do hlavy, jako dobu procházek po zářícím městě a každoroční údiv nad betlémy v kostelích.

Že je těžké podívat se sama na sebe z výšky a naznat, že nejlépe si umíme ublížit sami, není nic lehkého, to dobře vím. Ale někde jsem četla, že právě v našem věku (soudě podle starostí nebudeme daleko od sebe), je k tomu nejvyšší čas a možná poslední příležitost.

Je jedno, jestli jsou Vánoce, Velikonoce, narozeniny nebo prostě čtvrtek. V každém dni stojí za to najít si bublinu toho hezkého a upnout se k ní. Cíleně k ní směrovat a pořádně si ji zapamatovat. Ještě večer si ji do postele přivolat. Časem z toho můžete mít bublinový zámek a opatrně si v něm začít kralovat.

Ať se vám daří líp...

Krása je všude kolem nás, stačí se umět dívat. (Znáte to?)

Je hodně krásných věcí a zážitků i na Vánoce. "Zaveďte si svoje vlastní vánoční pravidla a zvyky. Vygruntujte v létě, dárky zrušte, bavte se a užívejte si, co máte ráda. Píši z vlastní zkušenosti.

"Krása je všude kolem nás".... s tím naprosto souhlasím. Však to píšete paní Pavlo i ve svém profilu. Jen by jste se tím měla řídit. Je to jen na vás. Půjde to, uvidíte. Držím palce!

Všechno se dá dělat s láskou, i ten úklid může mít očistnou funkci. Proč jste ovšem myli dveře na Štědrý den, moc nechápu.

u nás to bylo nemlich stejný...na Vánoce se muselo všechno vygruntovat, vyleštit všechno sklo a nábytek. Z toho všeho stresu (v dobách, kdy se nechodilo nakupovat, ale shánět ve frontách) se rodiče ještě na štědrý den stihli pohádat. jak já to nesnášel a nesnáším dodnes, kdyby nebyly děti (a děti dětí), tak žádný vánoce u nás neslavíme

Jenže Vánoce jsou o dárcích, uklízení a pečení. Vy byste se ale měl naučit, že ne každý si dovede život užívat a radovat se z maličkostí.