Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Myslím, nebo to už ted rok nějak vím...že vlastně vůbec nic nevíme. Nic o vietnamských dětech, nevímeR^V:-)... čtu Vás moc ráda. R^

1 0
možnosti
PK

Trochu smutný, ale s dobrým konce. Tak snad ty další roky byly a budou veselejšíR^R^R^

2 0
možnosti
LT

L37u11d14ě93k 39T18o81n66d58r

10. 12. 2019 13:22

No jo no, to je tím rozdílem v kulturních tradicích. Škoda, že vám o nich rodiče nic neřekli.

1 0
možnosti
JV

Smutné, ale milé. Přeji hodně příjemných chvil v čase vánočním a do dalších nových roků. V

10 0
možnosti
  • Počet článků 219
  • Celková karma 31,37
  • Průměrná čtenost 2933x
Červen 2022: Teď mi došlo, že jsem se nikdy pořádně nepředstavil. Jmenuji se Tien, potřebuji spát alespoň 10h denně, mám rád večerní procházky a jím převážně mezi 22-23h. Na deprese: čokoláda, úklid bytu a toulání se. Proč píšu blog? Je to jediná věc, kterou nedělám z povinnosti.

 

2021: Už jsem tu s Vámi přátele skoro 30 let, dokopu si to tady až do důchodu a potom zmizím do Hanoje. Ok?

 

2020: "Nic bych na sobě neměnil. Absolutní spokojenost. Mindrák na nule."

 

2015: Už pár let nečtu žádné západní "vědecké, akademické, publicistické" (a vlastně všechny cizí) práce o Vietnamu a Vietnamcích, protože nakonec zjistíte že to jsou jenom pytle plné nesmyslů. Musíte si to zjistit sami i když je to pracnější, ale aspoň těm objeveným výsledkům můžete věřit. Člověk by měl, pokud má tu možnost, na několik měsíců odejít do zahraničí, pak pochopí skutečné potřeby, emoce, samotu a izolaci cizinců v jeho vlastní zemi, protože to sám pocítí.