miluju černá vejce....

Ale u nás nejsou zdaleka tak tak dobrá jako v Asii.

Po návratu z desetidenního turistického zájezdu do Činy vedla má první cesta večer po příletu z letiště rovnou do Globusu, a cestou jsem se modlil, aby v jídelně měli moravského vrabce a knedlo, zelo. ...a vyšlo to, takže doma jsem si na téhlé česko-moravské klasice pochutnal jako skutečně dlouho né.

Ale když vidím a čtu Váš blog tak vzpomínám třeba ty rosolovité polévky s rýžovými nudlemi, které maj něco do sebe. A šikovným kuchařem nařezané plátky masíčka z pekingské kachýnky s omáčkou zabalené do tenoučkých, až průhledných rýžových placiček, ...no zase bych něco z toho ochutnal, a na otáčecí střední části kulatého stolu bych si přisunul a vybíral ze zajímavých příloh.

Dokonce jsem ochutnal i na špejli osmahnuté kobylky a škorpiony a chuť téhle pro nás nezvyklé pochutiny, mě přes prvotní nedůvěru, docela příjemně překvapila.

Škoda, že přestože je tady řada čínských restaurací, tak ta pravá chuť v žádné z nich, alespoň z mého pohledu, není taková jako v tamním běžném prostředí.

Moc pěkný fotoblog.

Ne vše, co jste tam jedl, by mi asi chutnalo. Zvědavost by mi však asi nedala a ta jídla bych stejně jako Vy ochutnal. Třeba by mi to vše chutnalo. Nejméně přitažlivé se mi zdají pařáty a hřebínky.

Ale i ty jsou výborné!