Z článku plyne mj., že se sice můžete dopouštět neskutecnych zverstev (Kaminskeho brigada ve Varsave), ale jakmile se stanete členem jiné organizace (ROA), tak se na vas má nahlížet jinak, protože uz jste přece členem jiné skupiny. Super cesta k očištění...

Polemizovat o rozdílu mezi našimi legionáři a Vlasovci nemá cenu, protože už jste zasadni rozdíl uvedl v článku. Vlasovci bojovali na straně režimu, který příslušníky jejich vlastního národa považoval za nižší rasu. Ze by v případě vítězství Reichu v bývalém SSSR zavladla svoboda a demokracie, je totálně mimo realitu.

Čili boj po boku Reichu byl zločinem proti jejich vlastni zemi.

Ze v roce 1941 byli Němci zprvu mnohdy vítáni jako osvoboditele, je po komunistickych zlocinech pochopitelne. Jenže velmi, velmi brzy bylo jasne, že Hitler je ještě horší. Vlasov sám sloužil komunistickému režimu přes dvacet let a najednou prozre, čirou náhodou v dobe, kdy se dostal do zajetí, do moci jiného režimu.

Jestli tady někomu patří úcta, tak to jsou ti, kteří po pádu do zajetí nezradili vlastní zemi, i když se sami stali po válce obětí odporného režimu.

Opravdu tomu nerozumím. Proč Rusové (ale třeba i Vy) nejsou schopni vnímat vystoupení Vlasovců, ale i Arménů, Bělorusů nebo pobaltských národů jako boj proti režimu - ne proti vlasti. Naši legionáři měli také punc vlastizrádců a kdyby tenkrát Rakousko s Německem Velkou válku vyhrálo - dopadli by stejně jako Vlasovci.

Nejde mi ani tak o generála Vlasova, ale o toho modelového "třicetiletého Ukrajince - nebo Rusa", který neskutečně vytrpěl a pádem do zajetí ztratil všechno. Však také po válce se ve stejných gulazích setkali bývalí váleční zajatci, kteří odmítli vstup do Vlasovovy armády s prostými vojáky ROA, kteří přežili řádění NKVD. Důstojníci ROA byli pochopitelně popraveni.

Viz druhý odstavec mého příspěvku.

Kdyby šlo pouze o boj proti Stalinovu režimu s tím, že poté bude ustaveno svobodně, demokratické Rusko, souhlasil bych.

Což ovšem Adolf v úmyslu neměl, naopak.

Asi bych opravdu rozlišoval mezi velením a Vlasovem samotným, a obyčejnými vojáky s krutým osudem. Stejně úplně nechápu, co bylo vlastně cílem Vlasova, když i jen ty první kontakty s Němci probíhaly v době, kdy se válka začala vyvíjet v neprospěch Německa a v době kdy se začaly vytvářet první jednotky, bylo už v podstatě jasné, jak to dopadne. Mám trochu pocit, že Vlasov celou dobu doufal v azyl u západních spojenců, kde by vydělal peníze nějakým tím vydáním pamětí, zatímco osud jeho vlastních vojáků mu byl spíše lhostejný. Část obyčejných vojáků pak vidím spíše jako oběti a zoufalce, snažící si zachránit holý život. Samozřejmě mezi nimi byli i bestie z bývalých jednotek RONA apod.

U obyčejných vojáků bych nějaké polehčující okolnosti uznal, měli tvrdý osud. Kupodivu ani komunistický režim je plosne nezlikvidoval. Ale prevazovali ti, co ani v zajetí nezradili dvoji zem.

Co se Vlasova a ostatních kariernich bolševiků ,co najednou otocili, týče, tam je současný kult jen trapný.

Jak jsem již uvedl. Nemám to sice "ozdrojováno", ale Sir Winston Churchill údajně po válce prohlásil: "Zapíchli jsme špatnou svini". Každopádně atmosféra byla taková, že se předpokládalo pokračování konfliktu Západ versus SSSR a tam se chtěla ROA uplatnit. Do května 1945 bylo skutečně jejich největším vystoupením Pražské povstání. Každopádně však Churchill řekl: "Nepřítel mého nepřítele je můj přítel". Pokud se s tím ztotožníme, jejich jednání můžeme omluvit.

Churchillem, který jasnozrive viděl i v nacistickém režimu nebezpečí pro civilizaci, bych se opravdu neohanel.

Zejména, když ten nepritel nemíří jen proti Stalinovu režimu, nýbrž i proti národu.

Ale kdepak. Churchill si nechal vypracovat studii, odborníci mu po prostudování faktů sdělili, že pokračování války, tentokrát proti SSSR, není možné uskutečnit. Zásadní problém bylo samotné veřejné mínění. Od roku 1941 západní média předkládala SSSR jako stát hrdinů, sověty jako hrdiny boje proti nacistům. A najednou, po 6 letech boje s Němci, takový obrat ? Také by se mohlo stát, že by britský volič poslal Churchilla do emigrace v Kanadě, války měl každý plné zuby.

Další menší problém byl v tom, že by Churchill ke svému plánu musel přesvědčit USA - ty však ještě vedly válku s Japonskem a těžko by měly pro plán pochopení, zvláště když by nesly hlavní tíhu bojů s možností stovek tisíc padlých. Británie sama právě klesala z 1.ligy do okresního přeboru.

A pak tu byl trochu vojenský problém. Kromě strategického letectva měl ve všem převahu SSSR, a to drtivou. Západní spojenci by byli schopni vyhrát, ovšem předtím by museli provést další mobilizaci a do Evropy přesunout dalších několik milionů vojáků. Za stávajících sil v květnu 1945 by reálně hrozila krutá porážka.