Kdyby se komise podívala na všechny dotace co se kdy vyplatily, tak myslím, že by se tzv. stát nedoplatil.

Babiš/Agrofert jednali přesdně podle zákona, který scháválil - no hádejte kdo????

A hlavně nějaká instituce to proplácení schválila. To jim Babiš vyhrožoval, že je zničí? Nebo jim držel pistoli u hlavy? Jako v současné době, kdy se lidi soudí kvůli kdejaké pitomosti, že by si to Babiš osobně lajzl?

Mě by především zajímal nějaký konkrétní příklad zneužití tohoto "střetu zájmů". Pokud je vše postaveno jen na tom, že AB má jako premiér přímý vliv na dotační politiku EU, pak je to zoufale málo a důvodem pro neproplacení dotací by to být v žádném případě nemělo. Vliv jednoho z 28 premiérů na dotační politiku ČR je jen teoretický. Vždy by se mělo posuzovat každé konkrétní zneužití možného konfliktu zájmů, jinak skutečně může jít o nepřípustný zásah do základních lidských práv a svobod.

Ale vždyť máme konečný audit z EU, který se vypořádal s připomínkami českých úřadů k předdběžnému auditu. A mezi základní lidská práva patří i nárok na dotace?

Nevím přesně, jak je to s vracením peněz, které někdo přijme a utratí "v dobré víře"...ale myslím, že se vracet nemusí.

Pakliže v případě těch dotací nebyly podány falešné informace a české, příp. evropské orgány to schválí, příjemce dotací obdržel peníze v dobré víře ..a nějak s nimi naložil.

To, oč tu jde, je výklad pojmu "střet zájmů". Ten byl nějak definován zákonem ..a příslušné orgány to při posuzování žádosti nevyhodnotily jako střet zájmů, protože to zákonu vyhovovalo. Pakliže se posune pohled na výklad pojmu "střet zájmů", mělo by se jednat o nově schvalované dotace.

Nelze přece někoho "nakrmit penězi", počkat až je zainvestuje a pak najednou vymáhat nazpět (na základě toho, že zpětně změníte pohled) ..takhle lze odrovnat každého (to nemluvím pouze o Babišovi).

Prostě české orgány (i přes zákon Lex Babiš) dotace schválily. EU s tím také problém neměla .. Následně však TI lobovala u EU za přísnější výklad zákona ..načež EU Babišovi stanovila nějaké podmínky, resp. vybrat si možnost, jak se vyhnout střetu zájmů .. a ačkoli si jednu z těch variant vybral, lobovalo se za ještě větší zpřísnění..takže záleží na tom, jaké podmínky vyžaduje audit dnes. Ale domnívám se, že by se to nemělo vztahovat na to, co již bylo schváleno.

To, jaký je vztah Agrofertu k Babišovi, a kdo je A.Babiš bylo přece vždy veřejně známo.

Nic se zpětně neměnilo, EU zákon o střetu zájmů se zpřísnil, ČR na to vůbec nereagovala (např. úpravou lex Babiš) a dál platila dotace Agrofertu z EU peněz. EU se logicky nakrkla, udělala audit a zjistila pochybení ČR čili chce peníze po ČR zpět za neoprávněné poskytnutí dotací osobě ve střetu zájmů. Hotovo.

Pane Kučero, ty dotace, o které jde, jsou dotace evropské (EU). Česko je jen administrátorem a jakýmsi bankéřem: aby dotovaní neměli příliš dlouho případný bankovní úvěr, proplácí peníze dříve, než přijdou z Unie. Ale dotace je to evropská, nejedná se o český titul (jakým je např. zateplení domů). Oprávnění k jejímu přijetí (a případná povinnost navrácení při neoprávněném vyplacení) se tedy řídí "zákony" poskytovatele.

Pokud EU usoudí, že na dotaci není nárok, nejsou poníze, poskytnuté ČR vyplaceny oprávněně a je třeba je vrátit.

Ale ten článek je přece nadepsán

"Ne Agrofert, ale ČR musí vracet evropské dotace".

Pakliže tedy pochybil stát, ponese důsledky stát. Těžko lze peníze vymáhat na příjemci dotací, který je již v dobré víře zainvestoval. Ledaže by existovala nějaká podmínka, že příjemce dotací s nimi nemůže nakládat až do okamžiku, než EU definitivně přepošle dotace na tento účel. Což, myslím, neexistuje ..jinak by vyplácení českými orgány vlastně nemělo žádný smysl..

Tahle suma pro stát je, jako byste musel zaplatit 500 Kč za špatné parkování. Zamrzí, ale rozpočet to nezboří.

Mnohem větším problémem je, že dotace fungují špatně a podvodů, legálního dojení či vyhozených peněz je tam hodně. Tohle je to, co by nás mělo bolet. Ne pitomých půl miliardy (i když se to z pohledu jednotlivce může zdát zatraceně hodně)

400 mil je cca 1/3000 státního rozpočtu. Při průměrném platu 300 tis. za rok by tomu odpovídala pokuta ve výši stokoruny.

Vrátit a žádný dotace do budoucna. A bude klid.

Pochopitelně žádné dotace žádnému státu.

Podle českého práva převedením majetku do svěřeneckého fondu ztrácí - v našem případě A.B. - vliv na řízení tohoto majetku a není v konfliktu zájmů.

Zdroj: https://jiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=738126

Nemáte pravdu. O žádném vlivu na řízení náš zákon o střetu zájmů vůbec nemluví. Výslovně naopak mluví o tom, že funkcionář nesmí mít žádný osobní zájem na věcech, které řídí, dozoruje, na které by mohl mít vliv. A osobní zájem na prosperitě podniku ve fondu je u obmyšleného jasný. Tedy je ve střetu zájmů na 100% i podle našeho zákona.

Premiér by měl mít osobní zájem na fungování všech firem v ČR - je to zdroj financování státu a odvíjí se od toho i hodnocení jeho úspěšnosti.

Je tedy premiér v konfliktu zájmu při rozhodování o jakékoliv firmě?

Nemyslím si, že u nás vše proběhlo v souladu s českými zákony. Soudím, že svěřenecký fond Babiš vytvořil tak, že tím obešel nově vytvořený zákon o střetu zájmů, který on sám nazval "Lex Babiš". Jenže u nás neměl nikdo z úředníků odvahu na to poukázat. Ze strany Babiše to byla jen další habaďůra, která mu u nás prošla, ale na úrovni EU už ne. ČR bude muset podle výsledku auditu vrátit EU dotace vyplacené Agrofertu. Je otázkou, zda naše úřady dokáží vymoci vrácení vyplacených dotací od Agrofertu zpět.

Odvahu na to poukazovat neměli ani opoziční politici, nikdo nenavrhoval lepší řešení než je svěřens ký fond. Čekalo se na audit...

Právníci plýtvají silami na zbytečnou žalobu na presidenta...

Atd.

Nový občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014 (též „občanský zákoník“) zavádí do českého práva nový institut tzv. svěřenského fondu. Jedná se o institut správy cizího majetku, který má v zahraničí v různých formách velkou tradici.

Svěřenský fond podle občanského zákoníku představuje majetek vyčleněný z vlastnictví zakladatele k soukromému nebo veřejně prospěšnému účelu. Svěřenský fond podle občanského zákoníku nemá právní subjektivitu, představuje oddělený a nezávislý vyčleněný majetek, který není ani ve vlastnictví původního vlastníka - zakladatele, ani svěřenského správce ani osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno - obmyšleného - je to autonomní majetek.Babiš vystupuje u fondů jako zakladatel a zároveň jako obmyšlený (beneficient) - tedy ten, který může mít z hospodaření fondů užitek a ke komu se v budoucnu vložený majetek může vrátit. Podle právníků Evropské komise má Babiš jako obmyšlený stále zájem na tom, jak jeho někdejší firmy hospodaří, a je tak jako premiér ve střetu zájmů při rozhodování o evropských fondech.